ECLI:CZ:NS:2007:7.TDO.1163.2007.1
sp. zn. 7 Tdo 1163/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 10. 10. 2007 o dovolání obviněného V. M. , proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 5. 2007, sp. zn. 10 To 79/2007, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 4 T 728/2006 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného V. M. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný V. M. podal prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 5. 2007, sp. zn. 10 To 79/2007, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Semilech ze dne 26. 2. 2007, sp. zn. 4 T 728/2006. Výrok o zamítnutí odvolání napadl v rozsahu zahrnujícím rozhodnutí o vině a trestu. Odkázal na důvody dovolání uvedené v §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. Namítl, že Okresní soud v Semilech při zjišťování skutkového stavu a při hodnocení důkazů nepostupoval v souladu s ustanoveními §2 odst. 5, 6 tr. ř., že se s některými důkazy nevypořádal způsobem stanoveným v §125 tr. ř. a že nedokazoval pohnutku obviněného. V podrobnostech pak vysvětlil, v čem podle jeho názoru skutková zjištění, která se stala podkladem výroku o vině, neodpovídají citovaným ustanovením. Další námitky obviněný uplatnil proti výroku o trestu, který označil za nepřiměřeně přísný. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby sám ve věci znovu rozhodl nebo přikázal nové projednání a rozhodnutí věci nižšími soudy.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva (trestního zákona) na skutkový stav, který zjistil soud. Jde o podřazení skutkového stavu zjištěného soudem pod ustanovení trestního zákona jako hmotně právního předpisu. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud. V dovolání lze namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu, který zjistil soud. Mimo meze uvažovaného dovolacího důvodu jsou skutkové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, tím i změny či dokonce zvratu ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který je vázán na taxativně stanovené důvody a který je z tohoto hlediska koncipován tak, že nepřipouští, aby jeho cestou byl napadán skutkový základ rozhodnutí. To se projevuje tím, že mezi dovolacími důvody není žádný skutkový dovolací důvod. Není tedy možné opírat dovolání o námitky proti tomu, jak soud hodnotil důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodil, jak postupoval při dokazování, v jakém rozsahu provedl dokazování, že nějaké důkazy neprovedl apod. Takové námitky pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nespadají.
V posuzované věci byl obviněný V. M. uznán vinným ve třech případech pomocí k trestnému činu úvěrového podvodu podle §10 odst. 1 písm. c) tr. zák., §250b odst. 1 tr. zák. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Semilech, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil i Krajský soud v Hradci Králové, spočíval v podstatě v tom, že obviněný V. M. třem žadatelům o úvěr u Komerční banky, a. s., slíbil zprostředkování a zajištění úvěrů, převzal od nich formuláře žádostí o úvěr, připojil k nim zfalšované kopie daňových přiznání, podle smyšlených údajů v žádostech vyplnil prázdné listy a žádosti o úvěr včetně nepravdivých a zfalšovaných podkladů prostřednictvím dalších osob doručil do pobočky banky, kde však bylo podvodné jednání odhaleno, a k poskytnutí úvěru nedošlo. Obviněný neuplatnil žádné námitky v tom smyslu, že by uvedená skutková zjištění neodpovídala znakům pomoci k trestnému činu úvěrového podvodu podle §10 odst. 1 písm. c) tr. zák., §250b odst. 1 tr. zák. Pouze takto pojaté dovolání by odpovídalo zákonnému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný založil dovolání na polemice s tím, jak soudy hodnotily důkazy a jaké skutkové závěry z nich vyvodily, a tím se ocitl mimo rámec uvedeného dovolacího důvodu. Z tohoto hlediska neobstojí ani námitka, že nebyla dokazována pohnutka obviněného, protože mezi zákonnými znaky trestného činu úvěrového podvodu podle §250b odst. 1 tr. zák., resp. mezi zákonnými znaky pomoci k tomuto trestnému činu, není pohnutka stanovena.
Dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. neodpovídají ani námitky proti výroku o trestu. Nejde-li o situaci, kdy výrok o trestu nemůže obstát z důvodu, že je vadný výrok o vině, lze samotný výrok o trestu napadat zásadně jen prostřednictvím dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., jímž je uložení nepřípustného druhu trestu nebo uložení trestu ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu. Tento dovolací důvod obviněný neuplatnil a nepřicházelo to ani v úvahu, protože obviněnému byl podle §250b odst. 1 tr. zák. uložen trest odnětí svobody na osmnáct měsíců se zařazením do věznice s dozorem, tedy přípustný druh trestu ve výměře spadající do rámce zákonné trestní sazby stanovené až na dvě léta odnětí svobody. Námitky, které se týkají pouze přiměřenosti trestu, nejsou dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Přiměřenost trestu je sice záležitostí aplikace hmotného práva, v daném případě ustanovení §23 odst. 1 tr. zák., §31 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák., avšak hmotně právní povahu má i dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Vzájemný vztah obou dovolacích důvodů je takový, že dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je obecným hmotně právním dovolacím důvodem, z jehož rámce je vyňata otázka samotného trestu, která je předmětem speciálního hmotně právního dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Odpovídá to také povaze dovolání jako mimořádného opravného prostředku, který je určen k nápravě jen těch nejzávažnějších pochybení při ukládání trestu, jimiž jsou právě uložení nepřípustného druhu trestu nebo uložení trestu ve výměře mimo sazbu.
Jestliže námitky obviněného směřující proti výroku o vině a proti výroku o trestu nejsou dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., logicky z toho plyne, že nejsou ani dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., který byl v této věci uplatnitelný jen ve spojení s některým jiným dovolacím důvodem uvedeným v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného V. M. podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení z hledisek uvedených v §265i odst. 3 tr. ř. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání bez toho, že by k tomuto postupu potřeboval souhlas obviněného a státního zástupce.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. října 2007
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec