ECLI:CZ:NS:2007:7.TDO.1302.2007.1
sp. zn. 7 Tdo 1302/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 14. listopadu 2007 o dovoláních obviněných K. J., T. J., a R. K., která podali proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2007, sp. zn. 4 To 270/2006, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 20 T 83/2005, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněných K. J., T. J. a R. K. o d m í t a j í .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2007, sp. zn. 4 To 270/2006, byli obvinění K. J., T. J. a R. K. uznáni vinným trestným činem kuplířství podle §204 odst. 1, 2 tr. zák. Za tento trestný čin byl odsouzen obviněný K. J. podle §204 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon mu byl podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců, obviněný T. J. podle §204 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon mu byl podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let a obviněný R. K. podle §204 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců, jehož výkon mu byl podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let.
Proti tomuto rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2007, sp. zn. 4 To 270/2006, podali všichni obvinění prostřednictvím svého společného obhájce dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obvinění odvolacímu soudu vytkli, že učinil závěr o jejich vině především na základě svědecké výpovědi poškozené L. Š., kterou podle nich nelze považovat za věrohodnou, protože nepodala na obviněné trestní oznámení v N. s. r., obviněným neutekla, přestože k tomu měla příležitost, znala německý jazyk a některé věci si pamatuje velmi dobře, ale přitom si nepamatuje, jakými vozy byla převážena. Poškozená L. Š. není podle obviněných věrohodnou osobou, když je i s ohledem na její rodinné zázemí labilní, a proto soudy pochybily, když neprovedly navrhovaný důkaz znaleckým posudkem z oboru psychiatrie a psychologie, jehož předmětem mělo být zkoumání věrohodnosti její osoby.
Z těchto důvodů obvinění navrhli, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil ve výrocích týkajících se obviněných K. J., T. J. a R. K. napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2007, sp. zn. 4 To 270/2006, a rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 25. 5. 2006, sp. zn. 20 T 83/2005, a přikázal Krajskému soudu v Ostravě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání uvedla, že výtky obviněných směřují výlučně proti neúplnosti dokazování a zejména proti hodnocení provedených důkazů, a napadli tak soudem učiněná skutková zjištění. Navrhla proto, aby Nejvyšší soud České republiky všechna dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako dovolání podaná z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., a souhlasila s projednáním dovolání v neveřejném zasedání.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z této zákonné formulace vyplývá, že dovolání, které se opírá o tento dovolací důvod, je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je v řízení o dovolání povinen zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně, učiněného v souladu s ustanovením §2 odst. 5, 6 tr. ř. a v návaznosti na takto zjištěný skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu nemůže změnit.
Nejvyšší soud předně poznamenává, že obvinění se dovoláním domáhají, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2007, sp. zn. 4 To 270/2006, a rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 25. 5. 2006, sp. zn. 20 T 83/2005, a přikázal Krajskému soudu v Ostravě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Nejvyšší soud k tomu podotýká, že tento návrh je nesrozumitelný a postrádá vnitřní logiku, protože pokud by Nejvyšší soud zrušil rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 25. 5. 2006, sp. zn. 20 T 83/2005, dostala by se věc do stadia po podání obžaloby a byla by vrácena Okresnímu soudu v Novém Jičíně jako soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí, a nikoli odvolacímu soudu k novému projednání odvolání.
Nejvyšší soud shledal, že obvinění sice podali dovolání z důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., v dovolání však ve skutečnosti nenamítali nesprávnost právního posouzení skutku, ale pouze napadli soudy učiněná skutková zjištění. Za námitky skutkového charakteru týkající se úplnosti a hodnocení provedeného dokazování ze strany soudů co do jejich věrohodnosti či průkaznosti je nutno považovat jak výhrady obviněných proti hodnocení svědecké výpovědi poškozené L. Š., tak výtky, že odvolací soud nedoplnil dokazování o znalecký posudek z oboru psychiatrie a psychologie. Nejvyšší soud připomíná, že obvinění tyto námitky uplatnili i v řízení o odvolání, přičemž odvolací soud se jimi podrobně zabýval a v odůvodnění rozsudku vyložil, jak se vypořádal s obhajobou obviněných a jakými úvahami se řídil, když posuzoval prokázané skutečnosti podle příslušných ustanovení zákona v otázce viny a trestu (viz č. l. 550 - 555 spisu).
Obvinění tak ve svém dovolání nenamítají nesoulad mezi skutkovým zjištěním a zákonnými znaky trestného činu kuplířství podle §204 odst. 1, 2 tr. zák., ale pouze se domáhají, aby na základě jiného skutkového zjištění byl jiným způsobem posouzen skutek, pro který byli stíháni. Dovolací soud je však vázán skutkovým zjištěním, které ve věci učinily soudy nižších stupňů, a námitky proti tomuto skutkovému zjištění, tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy, nemohou být předmětem přezkumu v rámci řízení o dovolání a takové námitky nenaplňují dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002).
Nejvyšší soud shledal, že uplatněné námitky obviněných nenaplňují důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a nelze je podřadit ani pod jiné důvody dovolání uvedené v §265b tr. ř. Dovolání obviněných proto odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť byla podána z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., a učinil tak v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. listopadu 2007
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek