Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12.12.2007, sp. zn. 7 Tdo 1394/2007 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2007:7.TDO.1394.2007.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2007:7.TDO.1394.2007.1
sp. zn. 7 Tdo 1394/2007 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 12. 12. 2007 o dovolání, které podal obviněný Ing. P. V. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 8. 2007, sp. zn. 11 To 290/2007, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 1 T 205/2005, takto: Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá . Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 16. 5. 2007, sp. zn. 1 T 205/2005, byl obviněný Ing. P. V. uznán vinným trestným činem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §148 odst. 1, 3 písm. c) tr. zák. a odsouzen k trestu odnětí svobody na dva roky, jehož výkon byl podmíněn odložen na zkušební dobu čtyř roků. Výrokem podle §229 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o uplatněném nároku na náhradu škody. Jako trestný čin posoudil Okresní soud v Náchodě skutek, který podle jeho zjištění spočíval v podstatě v tom, že obviněný Ing. P. V. v pozici fyzické osoby podnikající pod obchodní firmou P. V. I. uplatnil v přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2000, doručeném Finančnímu úřadu v Broumově dne 30. 3. 2001, a v přiznáních k dani z přidané hodnoty za I. až IV. čtvrtletí roku 2000, doručených tomuto finančnímu úřadu ve dnech 20. 4. 2000, 24. 7. 2000, 24. 10. 2000 a 25. 1. 2001, výdaje, resp. přijatá zdanitelná plnění – přijaté faktury v celkové hodnotě 2.652.000,- Kč s tím, že fakturované částky měl hradit z titulu zprostředkovatelských smluv jinému daňovému subjektu – fyzické osobě podnikající pod obchodní firmou P. S. – C., který v těchto smlouvách vystupoval jako zprostředkovatel, aniž by však pro obviněného, který ve smlouvách vystupoval jako zájemce, vykonával fakturovanou činnost, v důsledku čehož obviněný ovlivnil výši dosaženého hospodářského výsledku a tím i daňový základ, přičemž vykázal a přiznal daň z příjmů fyzických osob nižší o částku 831.564,- Kč a zároveň zkrátil vlastní daňovou povinnost k dani z přidané hodnoty o částku 583.440,- Kč. Ve výroku o vině Okresní soud v Náchodě specifikoval celkem 36 faktur, ohledně nichž zjistil, že byly vystaveny bez toho, že by byla vykonána fakturována činnost. Odvolání obviněného, podané proti výroku o vině a trestu, bylo usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 8. 2007, sp. zn. 11 To 290/2007, podle §256 tr. ř. zamítnuto. Obviněný podal prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové. Výrok o zamítnutí odvolání napadl v celém rozsahu. Odkázal na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V mezích tohoto dovolacího důvodu namítl, že jeho jednání nelze podřadit pod skutkovou podstatu trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §148 odst. 1, 3 písm. c) tr. zák. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby přikázal Okresnímu soudu v Náchodě nové projednání a rozhodnutí věci, popřípadě aby po zrušení rozhodnutí obou soudů sám ve věci rozhodl a zprostil ho obžaloby. Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné. Trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §148 odst. 1, 3 písm. c) tr. zák. se dopustí mimo jiné ten, kdo ve větším rozsahu zkrátí daň, způsobí-li takovým činem značnou škodu. Skutkový stav, který zjistil Okresní soud v Náchodě a který v napadeném usnesení akceptoval i Krajský soud v Hradci Králové, evidentně vykazuje uvedené znaky tohoto trestného činu, jak ostatně vysvětlily oba soudy ve svých rozhodnutích. Obviněný v dovolání neuvedl, který ze zákonných znaků trestného činu, jímž byl uznán vinným, nebyl podle jeho názoru naplněn, a z toho důvodu nemá Nejvyšší soud v dovolání obviněného žádný bližší podklad pro to, aby se otázkou právního posouzení skutku nějak konkrétněji zabýval. Nejvyšší soud se ztotožnil s tím, jak zjištěný skutkový stav po právní stránce posoudily oba soudy, a proto zjevně neopodstatněné dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání bez toho, že by k tomuto postupu potřeboval souhlas obviněného a státního zástupce. Nejvyšší soud pokládá za nutné připomenout, že se otázkou správnosti právního posouzení skutku z hlediska dovolacího důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zabýval ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy, a že nijak nepřihlížel k té části dovolání, kterou obviněný zaměřil proti skutkovým zjištěním soudů a proti tomu, jak hodnotily důkazy, zejména v otázce, zda fakturované výkony byly či nebyly provedeny. Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva (trestního zákona) na skutkový stav, který zjistil soud. Předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud. V dovolání lze namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, neodpovídá znakům trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem. Mimo meze dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, tím i změny či dokonce zvratu ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolacím důvodem nejsou námitky, které směřují k tomu, aby hmotné právo (trestní zákon) bylo aplikováno na jiný skutkový stav, než jaký zjistil soud, tj. na skutkový stav, který tvrdí dovolatel. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který je vázán na taxativně stanovené důvody. Mezi nimi není žádný skutkový důvod. Dovolání je z hlediska důvodů koncipováno tak, že nepřipouští, aby jeho cestou byl napadán skutkový základ rozhodnutí. Nejvyšší soud se proto těmi námitkami obviněného, které směřovaly proti skutkovým zjištěním soudů a proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, dále nezabýval. To se týká i námitky, že soudy se ve svých skutkových zjištěních ohledně zkrácení daně z přidané hodnoty odchýlily od toho, co bylo zjištěno finančním úřadem v daňovém řízení. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 12. prosince 2007 Předseda senátu: JUDr. Petr Hrachovec

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/12/2007
Spisová značka:7 Tdo 1394/2007
ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:7.TDO.1394.2007.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-28