ECLI:CZ:NS:2007:7.TDO.232.2007.1
sp. zn. 7 Tdo 232/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 28. 2. 2007 o dovolání obviněného I. S. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 11. 2006, sp. zn. 5 To 705/2006, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 3 T 41/2006 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného I. S. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný I. S. podal prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 11. 2006, sp. zn. 5 To 705/2006, jímž byla podle §256 tr. ř. zamítnuta jeho odvolání a odvolání obviněného M. Ď. proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 14. 9. 2006, sp. zn. 3 T 41/2006. Výrok, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání, obviněný I. S. napadl v rozsahu zahrnujícím rozhodnutí o vině, trestu a náhradě škody. Obviněný I. S. se s odkazem na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. domáhal toho, aby Nejvyšší soud ohledně něho zrušil napadené usnesení a aby přikázal Krajskému soudu v Ostravě věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný I. S. podal dovolání ve skutečnosti z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení (viz dikci „… nebo jiném nesprávném hmotně právním ..“). Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva (trestního zákona) na skutkový stav, který zjistil soud. Jde tedy o podřazení skutkového stavu, který zjistil soud, pod ustanovení hmotného práva (trestního zákona). Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud.
V dovolání lze namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným, avšak nelze namítat nic proti samotným skutkovým zjištěním soudu, proti tomu, jak soud hodnotil důkazy, jaké skutkové závěry z nich vyvodil, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl dokazování apod. V dovolání je možné vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem, ale není možné uplatňovat s k u t k o v é námitky s cílem dosáhnout primárně jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, tím i změny či dokonce zvratu ve skutkových zjištěních soudu, jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, tj. tou, kterou prosazuje dovolatel, a teprve v návaznosti na to usilovat o jiné právní posouzení.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který je z hlediska důvodů koncipován tak, že nepřipouští, aby jeho cestou byl napadán skutkový základ rozhodnutí.
V posuzované věci byl obviněný I. S. uznán vinným
- trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. a trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 3 tr. zák., jichž se podle zjištění soudů dopustil v podstatě tím, že společně s obviněným M. Ď. přepadli poškozeného K. M. v jeho bytě a výhrůžkami zabitím s použitím nože ho donutili k tomu, že jim vydal peníze a další věci v celkové hodnotě 11.910,- Kč (bod 1 rozsudku),
- trestným činem vydírání podle §235 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák., jehož se podle zjištění soudů dopustil v podstatě tím, že společně s obviněným M. Ď. nutili výhrůžkami zabitím za použití nože poškozeného A. F., aby s nimi jezdil taxíky po městě, šel s nimi do bytu K. M. a odvezl ho na jiné místo (bod 2 rozsudku), a tím, že pod pohrůžkou zabitím s použitím nože nutili poškozeného K. M., aby šel na policii a učinil tam nepravdivé oznámení o odcizení svého vozidla neznámým pachatelem (bod 3 rozsudku),
- pokusem trestného činu ublížení na zdraví podle §8 odst. 1 tr. zák., §222 odst. 1 tr. zák. a trestným činem výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák., jichž se podle zjištění soudů dopustil v podstatě tím, že na ulici po předchozí slovní rozepři napadl poškozeného A. F. údery pěstí do obličeje, kopnutím do břicha a rozkroku, kousnutím do obličeje a hodlala ho napadnout i nožem, který nejprve vytáhl, ale opět schoval, když poškozený začal křičet (bod 4 rozsudku),
- trestným činem násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle §197a odst. 1 tr. zák., jehož se podle zjištění soudů dopustil tím, že v cizím bytě s nožem v ruce vyhrožoval usmrcením poškozenému T. P. (bod 5 rozsudku).
Obviněný v dovolání neuplatnil žádné námitky v tom smyslu, že by uvedená skutková zjištění neodpovídala zákonným znakům trestných činů, jimiž byl uznán vinným. Pouze takto pojaté námitky by odpovídaly zákonnému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Své dovolání obviněný založil v celém rozsahu na polemice s tím, jak soudy hodnotily důkazy. Přitom vyjádřil nesouhlas s tím, že soudy vzaly za podklad svých skutkových zjištění svědecké výpovědi poškozených K. M., A. F. a T. P. Tyto výpovědi obviněný označil za nevěrohodné. Zároveň soudům vytkl, že neakceptovaly jeho návrhy na doplnění důkazů o výslech dalších svědků. Smyslem námitek obviněného bylo dosáhnout jiného hodnocení důkazů, než jak je hodnotily soudy, a prosadit svou vlastní verzi skutkového stavu opřenou o tvrzení, že se vůči poškozeným žádného násilného ani výhrůžného jednání nedopustil.
Obsahem dovolání obviněného tedy evidentně jsou jen ryze skutkové námitky, které jsou mimo rámec zákonného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný sice formálně deklaroval tento dovolací důvod, avšak uplatnil námitky, které ho obsahově nenaplňují, neodpovídají mu a nejsou pod něj podřaditelné.
Nejvyšší soud proto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání obviněného I. S. odmítl, bez toho že by z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení podle §265i odst. 3, 5 tr. ř. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud takto rozhodl v neveřejném zasedání, aniž k tomu potřeboval souhlas obviněného a státního zástupce.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. února 2007
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec