ECLI:CZ:NS:2007:7.TDO.708.2007.1
sp. zn. 7 Tdo 708/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 18. 7. 2007 o dovolání obviněného T. A. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 1. 2007, sp. zn. 3 To 805/2006, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 8 T 104/2005 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného T. A. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 15. 5. 2006, sp. zn. 8 T 104/2005, byl obviněný T. A. uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. a odsouzen podle §187 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody na dva roky a dva měsíce, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 tr. zák., §60a odst. 1, 2 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu tří let a šesti měsíců, přičemž podle §59 odst. 2 tr. zák., §26 odst. 4 tr. zák., §60a odst. 3 tr. zák. mu byly uloženy povinnosti a omezení specifikované ve výroku rozsudku. Podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zák. byl obviněnému T. A. uložen také trest propadnutí věci.
Kromě toho bylo rozsudkem Okresního soudu v Ostravě rozhodnuto také ohledně obviněných M. B. (později M. B.), P. H., P. N., P. Š. a R. Z.
Proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě podali odvolání státní zástupce v neprospěch všech obviněných a obvinění T. A., M. B. (dříve M. B.), P. N. a P. Š. O odvoláních bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 1. 2007, sp. zn. 3 To 805/2006. Ve věci obviněného T. A. byl z podnětu odvolání státního zástupce v rozsudku Okresního soudu v Ostravě podle §258 odst. 1 písm. d), e), odst. 2 tr. ř. zrušen výrok o trestu, podle §259 odst. 3 tr. ř. bylo nově rozhodnuto tak, že obviněný T. A. byl podle §187 odst. 2 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody na tři roky, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou, a podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zák. k trestu propadnutí věci, a odvolání obviněného T. A. bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto.
Obviněný T. A. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě. Tento rozsudek napadl v celém jeho se týkajícím rozsahu, a to s odkazem na důvody dovolání uvedené v §265b odst. 1 písm. a), g) tr. ř. V rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. a) tr. ř. namítl, že bylo porušeno jeho ústavně garantované právo na zákonného soudce. V této souvislosti poukázal na to, že o veřejném zasedání byl on i jeho obhájce vyrozuměn obsílkou, na které byl jako předseda senátu Krajského soudu v Ostravě uveden JUDr. Jan Fachinelli, který však v senátě nezasedal. V rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný namítl, že z jeho strany nešlo o spáchání činu „ve větším rozsahu“ ve smyslu ustanovení §187 odst. 2 písm. a) tr. zák. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud ohledně něho zrušil napadený rozsudek a aby přikázal Krajskému soudu v Ostravě věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného T. A. je zjevně neopodstatněné.
K důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. a) tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. a) tr. ř. lze dovolání podat mimo jiné tehdy, jestliže ve věci rozhodl soud, který nebyl náležitě obsazen.
Za situaci, kdy soud nebyl náležitě obsazen, lze považovat i to, že rozhodl senát, v němž zasedal soudce, který v něm podle rozvrhu práce soudu zasedat neměl. O takovou situaci se však v posuzované věci nejedná.
Postupem podle §265o odst. 2 tr. ř. předseda senátu Nejvyššího soudu ověřil, že v souladu s rozvrhem práce Krajského soudu v Ostravě rozhodl senát 3 To tohoto soudu, do kterého byli zařazeni nejen ti soudci, kteří ve věci rozhodli, tj. JUDr. Eva Dvořáková (předsedkyně senátu), JUDr. Vladislav Topiarz a Mgr. Ivana Poláková, ale i JUDr. Jan Fachinelli, a to jako tzv. řídící či organizační předseda senátu. Okolnost, že na obsílce, jíž byli obviněný a obhájce vyrozuměni o veřejném zasedání, byl uveden právě JUDr. Jan Fachinelli, souvisela jen s tím, že soudní kancelář strojem vypsala jeho podpis na obálce z titulu jeho funkce tzv. řídícího či organizačního předsedy senátu. Tento postup je hodný kritiky, avšak neznamenal, že by obviněný byl odňat JUDr. Janu Fachinellimu jako svému zákonnému soudci. Nejvyšší soud porovnáním skutečných podpisů na opatření, jímž bylo nařízeno veřejné zasedání, na protokole o veřejném zasedání a na vyhotovení napadeného rozsudku ověřil, že jde o podpisy JUDr. Evy Dvořákové. Ta tedy nařídila veřejné zasedání poté, co ji věc připadla podle rozvrhu práce a zasedala v senátě, který rozhodl, jako jeho předsedkyně. V žádném případě nešlo o to, že by ve věci rozhodoval jiný soudce, než bylo určeno rozvrhem práce Krajského soudu v Ostravě, resp. že by obviněný byl odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).
Nejvyšší soud proto nemohl přisvědčit námitce, že Krajský soud v Ostravě rozhodl ve věci jako soud, který byl nesprávně obsazen.
K důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Jako trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Ostravě, s nimiž se v napadeném rozsudku ztotožnil i Krajský soud v Ostravě, spočíval v podstatě v tom, že obviněný T. A. od prosince 2003 do 15. 10. 2004 v O., O., H. a na dalších místech M. k. si postupně a s vědomím, že se jedná o takovou látku, opatřil od obviněné M. B. minimálně 400 tablet extáze a dále blíže nezjištěný počet tablet extáze v minimální hodnotě 11.000,- Kč s obsahem psychotropní látky MDMA zařazené do seznamu I podle Úmluvy o psychotropních látkách, jež je uvedena v příloze č. 4 zákona č. 167/1998 Sb., takto opatřené a přechovávané tablety extáze potom v blíže nezjištěném počtu případů po předchozí telefonické domluvě dodal za účelem dalšího prodeje různým osobám, přičemž cenový rozdíl získaný prodejem si ponechal pro svou potřebu, dále takto opatřené a přechovávané tablety extáze v minimální hodnotě 4.000, Kč v blíže nezjištěném počtu případů po předchozí telefonické domluvě prodal různým osobám a kromě toho opakovaně prodal či bezúplatně poskytl minimálně 17 g a dále blíže nezjištěné množství odpovídající hodnotě 200,- Kč marihuany, hašiše a geneticky šlechtěné odrůdy marihuany (skunku), jejichž účinná látky delta 9 tetrahydrocannabinol (THC) je uvedena v příloze č. 5 zákona č. 167/1998 Sb. jako psychotropní látka zařazená do seznamu II podle Úmluvy o psychotropních látkách, různým osobám, mezi nimi J. Ch., Ing. J. K. a J. L.
Z tzv. právní věty výroku o vině vyplývá, že soudy považovaly znaky uvedeného trestného činu za naplněné ve variantě, podle které obviněný neoprávněně prodal a jinak jinému opatřil psychotropní látku a spáchal uvedený čin ve větším rozsahu. Skutkovými zjištěními soudů byly tyto znaky trestného činu evidentně naplněny, a to i pokud jde o spáchání činu „ve větším rozsahu“. Ohledně drogy zvané extáze, jejíž účinnou látkou je MDMA, se považuje podle ustálené soudní praxe za větší rozsah již asi 240 dávek po 100 mg, takže množství 400 tablet toto kritérium jasně splňuje. U drog, jejichž účinnou látkou je THC, se za větší rozsah podle ustálené soudní praxe považuje již asi 250 dávek po 30 mg, takže množství 17 g, které odpovídá 566 takovým dávkám, dané kritérium rovněž zřetelně splňuje.
Je tedy vyloučeno, aby Nejvyšší soud cokoli měnil na závěru soudů, že obviněný spáchal čin ve větším rozsahu ve smyslu §187 odst. 2 písm. a) tr. zák.
Pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný zahrnul také námitky proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, na jejichž podkladě zjistily uvedené množství drog, a z toho vyplývající nesouhlas s těmito zjištěními. K této části dovolání Nejvyšší soud nijak nepřihlížel, neboť jde o námitky, které do rámce dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nespadají. Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva (trestního zákona) na skutkový stav, který zjistil soud. Jde o podřazení skutkových zjištění, která učinil soud, pod ustanovení trestního zákona jako hmotně právního předpisu. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud. V dovolání lze namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným, ale nelze namítat nic proti samotným skutkovým zjištěním soudu, proti tomu, jak soud hodnotil důkazy, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl dokazování apod. V dovolání je možné vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem, avšak není možné uplatňovat s k u t k o v é námitky s cílem dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, tím i změny či dokonce zvratu ve skutkových zjištěních soudu, jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, tj. tou verzí, kterou prosazuje dovolatel, a teprve v návaznosti na změnu skutkových zjištění usilovat i o jiné právní posouzení. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který je z hlediska důvodů koncipován tak, že nepřipouští, aby jeho cestou byl napadán skutkový základ rozhodnutí. Nejvyšší soud se proto námitkami obviněného, které se týkaly právního posouzení, zabýval ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy, a nikoli ve vztahu ke skutkové verzi, na které jinak byla založena obhajoba obviněného.
Závěrem k dovolání obviněného T. A.
Nejvyšší soud z důvodů, které byly vyloženy v předchozích částech odůvodnění tohoto usnesení, odmítl zjevně neopodstatněné dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. takto rozhodl v neveřejném zasedání, aniž k tomu potřeboval souhlas obviněného a státního zástupce.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. července 2007
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec