Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18.07.2007, sp. zn. 7 Tdo 808/2007 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2007:7.TDO.808.2007.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2007:7.TDO.808.2007.1
sp. zn. 7 Tdo 808/2007 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 18. července 2007 o dovolání obviněného J. Ch. proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. 2. 2007, sp. zn. 10 To 397/2006, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 8 T 64/2005, takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá . Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 3. 4. 2006, sp. zn. 8 T 64/2005, byl obviněný J. Ch. uznán vinným trestnými činy výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. a opilství podle §201a odst. 1 tr. zák. Za tyto trestné činy byl podle §201a odst. 1 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání devíti měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání proti všem jeho výrokům. Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 25. 7. 2006, sp. zn. 10 To 206/2006, z podnětu odvolání obviněného zrušil podle §258 odst. 1 písm. b), d) tr. ř. napadený rozsudek Okresního soudu v Jičíně ze dne 3. 4. 2006, sp. zn. 8 T 64/2005, a podle §259 odst. 3 tr. ř. rozhodl tak, že obviněného J. Ch. uznal vinným trestným činem opilství podle §201a odst. 1 tr. zák. ve vztahu k trestnému činu výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. Za tento trestný čin byl obviněný podle §201a odst. 1 tr. zák. se zřetelem k §202 odst. 1 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání devíti měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání, kterým napadl výrok o vině a v důsledku toho i výrok o trestu. Nejvyšší soud České republiky shledal, že podané dovolání je důvodné, neboť rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, a proto podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 7. 2006, sp. zn. 10 To 206/2006. Podle §265k odst. 2 tr. ř. zrušil i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle §265l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Hradci Králové, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 1. 2. 2007, sp. zn. 10 To 206/2006, z podnětu odvolání obviněného zrušil podle §258 odst. 1 písm. b), d) tr. ř. napadený rozsudek Okresního soudu v Jičíně ze dne 3. 4. 2006, sp. zn. 8 T 64/2005, a podle §259 odst. 3 tr. ř. sám rozhodl tak, že obviněného J. Ch. uznal vinným trestným činem opilství podle §201a odst. 1 tr. zák. Za tento trestný čin byl obviněný odsouzen podle §201a odst. 1 tr. zák., §202 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání devíti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. do věznice s ostrahou. Obviněný spáchal trestný čin tím, že dne 17. 5. 2005 kolem 20:30 hod. v P. ulici v J. v prostoru před budovou P. – R. po předchozí slovní hádce, ve stavu podnapilosti těžkého stupně, do kterého se přivedl předchozí konzumací alkoholických nápojů a jejímž vlivem byl neschopen rozpoznat nebezpečnost svého jednání pro společnost a své jednání ovládat, když hladina alkoholu v jeho krvi ještě v 02:15 hod. dne 18. 5. 2005 činila 1,27 promile alkoholu, napadl úderem hlavy a kopanci svého kolena do obličeje poškozenou R. F., čímž jí způsobil zlomeninu distálního kousku nosních kůstek s malou dislokací a drobnou prasklinu předního 2. levého řezáku s případnou pracovní neschopností od 19. 5. 2005 do 6. 6. 2005, i když v obvyklém způsobu života nebyla podstatně omezena a po tuto dobu trpěla pouze bolestmi hlavy, závratěmi a ztíženou nosní průchodností. Proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. 2. 2007, sp. zn. 10 To 397/2006, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání proti výroku o trestu, které opřel o důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Odvolacímu soudu vytkl, že mu uložil stejný druh trestu a ve stejné výměře jako soud prvního stupně, přestože mu na rozdíl od soudu prvního stupně neuložil úhrnný trest, a obviněnému tak odpadla přitěžující okolnost spáchání více trestných činů. Rovněž namítl, že odvolací soud při výměře trestu nepřihlédl ke všem polehčujícím okolnostem, zejména k tomu, že spáchal trestný čin v silném rozrušení ve smyslu §27 písm. a) tr. zák., protože před útokem řešil nevěru poškozené a že trestného činu upřímně litoval podle §27 písm. ch) tr. zák. /obviněný měl zřejmě na mysli §33 písm. a) a ch) tr. zák./. Dále uvedl, že při objasňování své trestné činnosti napomáhal příslušným orgánům a naplnil tak i podmínku §33 písm. j) tr. zák. Podle obviněného je z formulace odůvodnění výměry trestu zřejmé, že odvolací soud považoval skutečnost, že je opakovaně soudně trestán, a to i za fyzické napadení jiné osoby, za přitěžující okolnost, přestože již vykonal trest obecně prospěšných prací a mělo se tak na něj hledět, jako by nebyl odsouzen. Z těchto důvodů odvolací soud nesprávně posoudil otázku druhu a výměry trestu. Obviněný připomněl, že za obdobné předchozí jednání mu byl uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin. Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky v neveřejném zasedání zrušil podle §265k tr. ř. napadené usnesení (správně má být rozsudek) Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. 2. 2007, sp. zn. 10 To 397/2006, a podle §265m tr. ř. sám ve věci rozhodl rozsudkem tak, že se obviněný podle §226 písm. b) tr. ř. zprošťuje obžaloby, případně aby podle §265l tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Hradci Králové, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Současně požádal, aby mu byl podle §265h odst. 3 tr. ř. odložen výkon rozhodnutí. Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání uvedla, že námitky proti druhu a výměře uloženého trestu jsou až na výjimky uplatnitelné pouze v rámci důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., který je speciálním dovolacím důvodem ve vztahu k §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. ani jiný důvod dovolání podle §265b odst. 1 tr. ř. není naplněn námitkami proti vyhodnocení kritérií uvedených v §33 a §34 tr. zák. a proti nepřiměřené tvrdosti uloženého trestu. Z těchto důvodů navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., a souhlasila s projednáním dovolání v neveřejném zasedání. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z této zákonné formulace vyplývá, že dovolání, které se opírá o tento dovolací důvod, je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací je povinen v řízení o dovolání zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně, učiněného v souladu s ustanovením §2 odst. 5, 6 tr. ř. a v návaznosti na takto zjištěný skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu nemůže změnit. Nejvyšší soud shledal, že obviněný uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., v dovolání však nenamítl nesprávnost právního posouzení skutku, ale napadl jen výrok o trestu s tím, že mu měl být uložen jiný druh trestu, příp. v jiné výměře vzhledem k nesprávnému vyhodnocení kritérií uvedených v §31 až §34 tr. zák. Prostřednictvím dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze uplatňovat pouze nesprávnosti v hmotně právním posouzení. V souvislosti s výrokem o trestu může taková nesprávnost spočívat např. v pochybení při ukládání úhrnného trestu podle §35 odst. 1 tr. zák., souhrnného trestu podle §35 odst. 2 tr. zák., dalšího trestu podle §36 tr. zák., společného trestu za pokračování v trestném činu podle §37a tr. zák. apod. K tomu však v posuzované věci nedošlo a obviněný ani takové pochybení nevytýká. Případná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu nelze v dovolacím řízení napadnout dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale pouze v rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Ten je naplněn tehdy, byl-li uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou trestním zákonem za trestný čin, jehož spácháním byl obviněný uznán vinným. Protože o žádnou z uvedených alternativ u obviněného nejde a obviněný to ve svém dovolání ani nenamítá, nenaplňují jeho výhrady ohledně uloženého trestu žádný z dovolacích důvodů uvedených v §265b odst. 1 tr. ř., protože jím nemůže být ani nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v §31 až §34 tr. zák. a v důsledku toho uložení nepřiměřeného přísného nebo naopak mírného trestu, pokud je uložen takový druh trestu a v takové výměře trestní sazby, která je stanovena v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl obviněný uznán vinným, jak tomu bylo v této věci (srov. rozhodnutí pod č. 22/2003 Sb. rozh. tr.). Nejvyšší soud připomíná, že obviněný tyto námitky uplatnil pod dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. již v předchozím dovolacím řízení a Nejvyšší soud jej v této souvislosti výslovně upozornil na to, že tyto námitky týkající se nepřiměřenosti trestu a vyhodnocení kritérií uvedených v §31 až §34 tr. zák. nelze podřadit pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani pod speciální důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., protože obviněnému byl uložen trest odnětí svobody, který zákon připouští a byl mu uložen trest ve výměře v rámci trestní sazby stanovené v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Nejvyšší soud shledal, že námitky obviněného nenaplňují důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a nelze je podřadit ani pod jiné důvody dovolání uvedené v §265b tr. ř., a proto odmítl dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Rozhodnutí o dovolání učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Obviněný v dovolání navrhl, aby mu byl odložen výkon trestu odnětí svobody. Nejvyšší soud zjistil z obsahu spisu vedeného u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 8 T 64/2005, že předseda senátu soudu prvního stupně nepodal návrh na odklad výkonu trestu u obviněného podle §265h odst. 3 tr. ř. (č. l. 206 spisu). Nejvyšší soud před rozhodnutím o dovolání ani neshledal důvody k odkladu výkonu trestu odnětí svobody obviněného podle §265o odst. 1 tr. ř., a proto o něm nevydal negativní rozhodnutí. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný. V Brně dne 18. července 2007 Předseda senátu JUDr. Jindřich Urbánek

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/18/2007
Spisová značka:7 Tdo 808/2007
ECLI:ECLI:CZ:NS:2007:7.TDO.808.2007.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-28