ECLI:CZ:NS:2007:7.TDO.963.2007.1
sp. zn. 7 Tdo 963/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 29. 8. 2007 o dovolání obviněného P. K. , proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 6. 2005, sp. zn. 5 To 258/2005, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 4 T 139/2004 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného P. K. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný P. K. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 6. 2005, sp. zn. 5 To 258/2005, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 17. 2. 2005, sp. zn. 4 T 139/2004 (kromě toho bylo usnesením Městského soudu v Praze podle §253 odst. 1 tr. ř. zamítnuto odvolání poškozeného). Obviněný napadl výrok o zamítnutí svého odvolání v celém rozsahu, a to s odkazem na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Projevil nesouhlas s tím, jak soudy hodnotily důkazy a jaká skutková zjištění z nich vyvodily. Namítl, že soudy rozhodovaly ve stavu důkazní nouze a že porušily zásadu „v pochybnostech ve prospěch obviněného“. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby sám ve věci rozhodl rozsudkem.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z citovaného ustanovení je zřejmé, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva (trestního zákona) na skutkový stav, který zjistil soud. Jde tedy o podřazení skutkového stavu zjištěného soudem pod ustanovení trestního zákona jako hmotně právního předpisu. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud. V rámci uvedeného dovolacího důvodu lze namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, neodpovídá zákonným znakům trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným, avšak nelze namítat nic proti samotným skutkových zjištěním soudu, proti tomu jak soud hodnotil důkazy, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl důkazy apod. V dovolání je možné vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem. Mimo rámec dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, tím i změny či dokonce zvratu ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který je vázán na taxativně stanovené důvody a který je z tohoto hlediska koncipován tak, že nepřipouští, aby jeho cestou byl napadán skutkový základ rozhodnutí.
Obviněný neuplatnil žádné námitky v tom smyslu, že by skutková zjištění, která učinil Obvodní soud pro Prahu 10 a s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil i Městský soud v Praze, nenaplňovala zákonné znaky trestného činu podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák., kterým byl uznán vinným. Pouze takto pojaté námitky by korespondovaly se zákonným dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný založil dovolání v celém rozsahu na zpochybňování skutkových zjištění soudů a na polemice s tím, zda provedené důkazy byly dostatečným podkladem těchto zjištění. Tím se obviněný ocitl mimo meze dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný tento dovolací důvod sice formálně deklaroval, avšak jinak uplatnil námitky, které s tímto dovolacím důvodem obsahově nesouvisely, nenaplňovaly ho a nebyly pod něj podřaditelné.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i dost. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení podle §265i odst. 3 tr. ř. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání bez toho, že by k tomuto postupu potřeboval souhlas obviněného a státního zástupce.
Vzhledem k době, která uplynula od vyhlášení napadeného usnesení, pokládá Nejvyšší soud za vhodné poznamenat, že napadené usnesení se podařilo doručit obviněnému až dne 14. 3. 2007 a že věc byla předložena Nejvyššímu soudu dne 21. 8. 2007. V řízení před Nejvyšším soudem tedy nedošlo k žádným průtahům, které by měly vliv na délku řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. srpna 2007
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec