ECLI:CZ:NS:2008:11.TCU.132.2007.1
sp. zn. 11 Tcu 132/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 21. ledna 2008 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Zamítá se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zaznamenání údajů do evidence Rejstříku trestů o odsouzení občanů České republiky 1. K. A. a 2. M. K., rozsudkem Soudu velké instance Sarreguemines, Francouzská republika, ze dne 20. 7. 2005, č. M 1416/05.
Odůvodnění:
Dne 6. 12. 2007 pod sp. zn. 899/2007–MO–T/7 podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání odsouzení občanů České republiky K. A. a M. K., rozsudkem Soudu velké instance Sarreguemines, Francouzská republika, ze dne 20. 7. 2005, č. M 1416/05.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a dospěl k těmto závěrům:
Podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Nejvyšší soud České republiky zjistil, že o zaznamenání údajů o odsouzení K. A. a M. K. rozsudkem Soudu velké instance Sarreguemines, Francouzská republika, ze dne 20. 7. 2005, č. M 1416/05, do evidence Rejstříku trestů ve smyslu ustanovení §4 odst. 2 zákona již dříve pravomocně rozhodl, a to usnesením ze dne 27. 8. 2007, sp. zn. 11 Tcu 100/2007. Citovaným usnesením bylo návrhu zcela vyhověno, tj. bylo rozhodnuto, že se údaje o odsouzení jmenovaných osob výše uvedeným rozhodnutím Soudu velké instance Sarreguemines zaznamenají do evidence Rejstříku trestů.
Nyní byl Nejvyššímu soudu České republiky předložen návrh na zaznamenání odsouzení týchž osob shodným rozhodnutím, tedy s nezměněným stavem skutečností rozhodných pro postup podle citovaného zákonného ustanovení.
Za této situace pak Nejvyšší soud České republiky musel konstatovat, že bylo–li o zaznamenání odsouzení jmenovaných v dané věci již v plném rozsahu pozitivně rozhodnuto, přezkum naplnění podmínek shora citovaného zákonného ustanovení zde již nepřipadal v úvahu. Opětovné zapsání téhož odsouzení do evidence Rejstříku trestů je za těchto okolností vyloučeno.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. ledna 2008
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch