ECLI:CZ:NS:2008:11.TCU.137.2007.1
sp. zn. 11 Tcu 137/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 21. ledna 2008 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky K. H., rozsudkem Obvodového soudu Nürnberg, Spolková republika Německo, ze dne 2. 7. 2001, sp. zn. 48 Ds 204 Js 8999/01, a to pro trestný čin krádeže podle §242, §243 odst. 1 č. 2, §56 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v délce trvání dvou let a šesti měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Nürnberg, Spolková republika Německo, který nabyl právní moci dne 4. 10. 2001, byl K. H. uznán vinným trestným činem krádeže podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání dvou let a šesti měsíců.
Uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění soudu společně s A. K., tím, že poté, co se oba jmenovaní společně dohodli, že pojedou do N. za účelem krádeží a opatřili si proto hliníkové tašky, které dokážou překonat elektronické bezpečnostní zařízení, odcizili v březnu 2001 v prodejních prostorách firmy G. K., tři kožené hnědé bundy zn. Camel, přičemž hodnota jedné činila 599 DEM, a dále odcizili jednu koženou bundu v hodnotě 499 DEM. O něco později pak odcizili v prodejních prostorách firmy S. S., tři sportovní obleky v hodnotě po 229,95 DEM. Vždy přitom zboží umístili do hliníkových tašek a vynesli z prodejních prostor.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 27. 12. 2007 pod sp. zn. 907/2007-MO-T/5, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 31. 12. 2007.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený K. H. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle §247 tr. zák. spáchaný ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený K. H. se dopustil úmyslné majetkové trestné činnosti. Jednal přitom v takovém rozsahu (ve dvou případech společně s další osobou odcizil předměty, přičemž způsobil škodu blížící se hranici větší škody), že již lze tuto jeho trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Závažnost jeho jednání je dále zvyšována tou skutečností, že se již v minulosti dopustil na území S. r. N. shodné trestné činnosti. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. ledna 2008
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch