ECLI:CZ:NS:2008:11.TCU.2.2008.1
sp. zn. 11 Tcu 2/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 21. ledna 2008 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. M., roz. B., alias L., rozsudkem Zemského soudu Klagenfurt, Rakouská republika, ze dne 29. 11. 2006, sp. zn. 15 Hv 185/06a, ve spojení s rozhodnutím Vrchního zemského soudu Graz, Rakouská republika,
ze dne 20. 6. 2007, sp. zn. 9 Bs 195/07f, a to pro trestný čin krádeže vloupáním, trestný čin nezákonného držení listin a trestný čin nezákonného držení bezhotovostních platebních karet podle §127, §129 č. 1, §229 odst. 1, §241e odst. 3, §28 odst. 1 trestního zákoníku Rakouské republiky, k trestu odnětí svobody v délce trvání dvou let.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Klagenfurt, Rakouská republika, byl J. M., roz. B., alias L., uznán vinným trestným činem krádeže vloupáním, trestným činem nezákonného držení listin a trestným činem nezákonného držení bezhotovostních platebních karet podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Rakouské republiky a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání dvaceti měsíců.
Proti citovanému rozsudku podalo státní zastupitelství odvolání, na jehož podkladě rozhodl Vrchní zemský soud Graz, Rakouská republika, jako soud odvolací, shora citovaným rozhodnutím tak, že zrušil výrok o trestu a J. M., roz. B., alias L. uložil trest odnětí svobody v délce trvání dvou let.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Zemského soudu Klagenfurt tím, že dne 17. 7. 2004 v D./G. vymáčkl za použití 50 cm dlouhé tyče pravé okénko osobního vozu tov. zn. Audi A4 patřícího poškozenému J. K. a z tohoto vozidla odcizil W. K. koženou kabelku, peněženku, 125 EUR v hotovosti, svazek klíčů, klíč od auta a různé toaletní potřeby, líčidla, řidičský průkaz a cestovní pas znějící na jméno W. K., a dále cestovní pas znějící na jméno J. K. a kreditní kartu Dinners Club a platební kartu do bankomatu Volksbank, která byla vystavena na jméno W. K. či J. K., a to s úmyslem se přivlastněním uvedených věcí neoprávněně obohatit, resp. znemožnit použití uvedených dokladů a platebních prostředků jejich držitelům. Poté, co s uvedenými věcmi odsouzený odjel svým osobním vozem tov. zn. VW Polo, směrem na K., byl zadržen hlídkou policie.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 31. 12. 2007, pod sp. zn. 2566/2005–MO–M/13, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouským soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 3. 1. 2008.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený J. M., roz. B., alias L., je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle §247 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné majetkové trestné činnosti. Jednal přitom za takových okolností (dopustil se krádeže vloupáním do osobního vozu), že již lze tuto jeho trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Závažnost jeho jednání je dále zvyšována tou skutečností, že se již v minulosti dopustil shodné trestné činnosti na území České republiky a stejně tak na území Rakouské republiky. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. ledna 2008
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch