ECLI:CZ:NS:2008:11.TCU.25.2008.1
sp. zn. 11 Tcu 25/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 7. srpna 2008 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občanky České republiky B. P. , rozsudkem Pětičlenného odvolacího soudu v Thrákii, Řecká republika, ze dne 18. 4. 2003, č. 109/2003, ve spojení s rozsudkem Nejvyššího soudu Řecké republiky ze dne 7. 12. 2004, č. 2274/2004, který byl veřejně vyhlášen dne 14. 12. 2004, a to pro trestné činy dovozu omamných látek na řecké území, přechovávání omamných látek a přepravy omamných látek podle čl. 1, 12–14, 16–18, 26 §1, 27, 51, 52, 76, 79, 45, 84 §1a trestního zákoníku Řecké republiky a čl. 4 §1, 3 tabulka A, č. 5, §1a, 1g, čl. 8 zákona č. 1729/1987, a čl. 10 zákona č. 2161/1993 a čl. 2 §15b zákona č. 2479/1997, k trestu odnětí svobody v délce trvání osmnácti let.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Pětičlenného odvolacího soudu v Thrákii, Řecká republika, byla B. P. uznána vinnou trestnými činy dovozu omamných látek na řecké území, přechovávání omamných látek a přepravy omamných látek podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Řecké republiky a odsouzena k trestu odnětí svobody v délce trvání osmnácti let.
Uvedené trestné činnosti se podle zjištění jmenovaného soudu dopustila odsouzená tím, že společně s M. L. , na celnici v K. –E. dne 20. 6. 2001 kolem 6:30 hod. společně dovezli z T. na řecké území omamnou látku, a to heroin o celkové hmotnosti 32 200 g v 62 ks balíčků, které byly pečlivě uschovány mezi palivovou nádrží a zadními opěradly vozu patřícímu M. L.
Proti citovanému rozsudku Pětičlenného odvolacího soudu v T. podala B. P. kasační odvolání, na jehož podkladě rozhodl Nejvyšší soud Řecké republiky rozsudkem ze dne 7. 12. 2004, který byl veřejně vyhlášen dne 14. 12. 2004, č. 2274/2004 tak, že toto kasační odvolání zamítl.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 29. 7. 2008, pod sp. zn. 1841/2008–MOT–T/1, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení řeckým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 31. 7. 2008.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzená B. P. je občankou České republiky, která byla odsouzena cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzená B. P. se podílela na páchání úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu státu na ochraně společnosti a jednotlivců před riziky vyplývajícími z nekontrolovaného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy. Jednala přitom v takovém rozsahu (podílel se na dovozu celkem 32 200 g omamné látky), že již lze tuto její trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl jí uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. srpna 2008
Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch