ECLI:CZ:NS:2008:11.TCU.26.2008.1
sp. zn. 11 Tcu 26/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 7. srpna 2008 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky P. V. rozsudkem č. 07/2883 Soudu velké instance Perpignan, Francouzská republika, ze dne 1. 10. 2007, a to pro trestný čin napomáhání k nezákonnému vstupu nebo pobytu cizinců na území Francouzské republiky nebo na území jiného státu, který je smluvní stranou Schengenské úmluvy, spáchaný organizovanou skupinou, podle čl. L622–1, L622–3, L622–5, L622–6 a čl. L 622–7 zákona o vstupu a pobytu cizinců a právu na azyl Francouzské republiky, k trestu odnětí svobody v délce trvání tří let a k trestu vyhoštění z území Francouzské republiky na dobu deseti let.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem č. 07/2883 Soudu velké instance Perpignan, Francouzská republika, byl P. V. uznán vinným trestným činem napomáhání k nezákonnému vstupu nebo pobytu cizinců na území Francouzské republiky nebo na území jiného státu, který je smluvní stranou Schengenské úmluvy, spáchaným organizovanou skupinou, podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Francouzské republiky a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání tří let a k trestu vyhoštění z území Francouzské republiky na dobu deseti let.
Uvedené trestné činnosti se podle zjištění jmenovaného soudu dopustil odsouzený tím, že dne 24. 1. 2007 a ve dnech předcházejících, v P. a na území Francouzské republiky, pomáhal jako člen organizované skupiny vstupu a pobytu cizinců bez příslušných povolení k pobytu na území Francouzské republiky tím, že zajišťoval jejich dopravu.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 29. 7. 2008, pod sp. zn. 442/2008–MOT–T/3, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení francouzským soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 1. 8. 2008.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený P. V. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle §171a tr. zák. ve znění účinném do 11. 7. 2007). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený P. V. se podílel na nezákonném převodu cizinců přes státní hranici, což je trestná činnost výrazně poškozující i zájmy České republiky. Odsouzený přitom jednal za takových okolností (jako člen organizované skupiny se podílel na převodu vícero cizinců), že již lze tuto jeho trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný trest odnětí svobody, spojený navíc s trestem vyhoštění. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. srpna 2008
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch