ECLI:CZ:NS:2008:11.TCU.28.2008.1
sp. zn. 11 Tcu 28/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 14. srpna 2008 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky ml. M. N., rozsudkem Okresního soudu v Hofu ze dne 5. 12. 2006, sp. zn. 6 Ls 242 Js 443/06 jug., pro spáchání trestného činu znásilnění podle §177 I č. 1, 2, II č. 1 trestního zákoníku a §17 a §31 zákona o soudech pro mladistvé Spolkové republiky Německo k souhrnnému trestu odnětí svobody pro mladistvé v délce trvání dvou let a tří měsíců, přičemž do tohoto trestu Okresní soud v Hofu rovněž zahrnul své předchozí rozhodnutí, vyplývající z rozsudku ze dne 13. 4. 2006 sp. zn. 5 Ds 282 Js 2063/06 jug.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodního soudu v Hofu, Spolkové republiky Německo, který nabyl právní moci dne 28. 12. 2006, byl ml. M. N. uznán vinným ze spáchání trestného činu znásilnění podle shora uvedených ustanovení trestního zákoníku a zákona o soudech pro mladistvé Spolkové republiky Německo a následně byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce trvání dvou let a tří měsíců s tím, že soud do tohoto trestu rovněž zahrnul trest uložený rozsudkem tohoto soudu z 13. 4. 2006 a pravomocným ode dne 21. 4. 2006.
Podle zjištění soudu se odsouzený uvedené trestné činnosti dopustil tím, že
dne 14. 10. 2005 kolem 16:30 hod. po krátkém rozhovoru před dětským domovem následoval svou bývalou přítelkyni ml. S. B. do budovy, aby si s ní promluvil o jejich vztahu, který B. před časem ukončila. Poté ji v 1. poschodí zavřel do kabiny WC, kde ji přes její zjevný odpor osahával, dotýkal se její pochvy a pak do ní vsunul prst, současně ji krátce přitlačil ruku na ústa – v tu chvíli poškozená pochopila, že se útoku neubrání a svému bývalému příteli se podvolila. Následně ml. N. pronikl bez kondomu ztopořeným údem do pochvy ml. B., po krátkém styku však soulož ukončil aniž by ejakuloval.
Do trestu za znásilnění byl Okresním soudem v Hofu rovněž zahrnut trest za předchozí spáchaný trestný čin krádeže, kterého se ml. M. N. dopustil dne 14. 1. 2006 v odpoledních hodinách v hypermarketu K. v M., kde si vzal z regálu dva časopisy, ze kterých vytrhl přiložené kompaktní disky a zastrčil je do bundy s úmyslem odcizit je. Ze svého činu byl na místě usvědčen detektivem hypermarketu.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem ze dne 1. 8. 2008, pod sp. zn. 361/2008-MOT-T/1, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 6. 8. 2008.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týkají činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutné uvést, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona, neboť odsouzený ml. M. N. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin znásilnění podle §241 tr. zák. a trestný čin krádeže podle §247 tr. zák.).
V posuzované věci jsou rovněž dány i podmínky povahy materiální, neboť odsouzený ml. M. N. se svým jednáním dopustil závažné trestné činnosti zaměřené proti svobodě a lidské důstojnosti a obecné bezpečnosti; svým jednáním vyvolal ohrožení veřejného pořádku. Jednal přitom v rozsahu a způsobem, kterým lze jeho trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona.
Pokud jde o druh trestu, z povahy věci lze usoudit, že odsouzenému byl uložen, přes jeho mladistvý věk, citelný trest odnětí svobody, z čehož lze dovodit, že obě materiální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona, týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. srpna 2008
Předseda senátu:
JUDr. Stanislav Rizman