ECLI:CZ:NS:2008:11.TCU.29.2008.1
sp. zn. 11 Tcu 29/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 14. srpna 2008 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. S., rozsudkem Obvodního soudu v Pirně ze dne 20. 12. 2006, sp. zn. 1 Ls 147 Js 25698/06 Erw., a to pro spáchání trestného činu organizovaného a výdělečného ilegálního převádění cizinců podle §96 odst. 2 bod 1 a 5 zákona o pobytu a §25, §53, §69, §69a, §69b trestního zákoníku Spolkové republiky Německo k úhrnnému trestu odnětí svobody v délce trvání dvou let.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodního soudu v Pirně, Spolková republika Německo, který nabyl právní moci dne 4. 4 .2007, byl J. S. uznán vinným ze spáchání trestného činu organizovaného a výdělečného ilegálního převádění cizinců podle shora uvedených ustanovení trestního zákoníku Spolkové republiky Německo a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce trvání dvou let.
Podle zjištění soudu se odsouzený uvedené trestné činnosti dopustil tím, že
1. dne 23. 5. 2006 kolem 18:00 hod. dopravili obv. J. S. jako řidič nákladního vozu, na jehož korbě převážel hrací automaty a spoluobviněný M. K. jako spolujezdec, neznámý počet vietnamských státních příslušníků z areálu firmy H. b. v B., Č. r., do blízkosti H., kde vietnamští státní příslušníci na poli opustili nákladní vůz. Obv. S. za to obdržel od jinak stíhaného B. částku ve výši 1.000 EUR,
2. dne 7. 6. 2006 kolem 20:00 hod. dopravil obv. J. S. jako řidič a obv. M. K. jako spolujezdec shora jmenovaným nákladním vozem celkem 7 vietnamských státních příslušníků z areálu firmy H. b. v B., Č. r., shora popsaným způsobem na spolkové území. Přitom byli při pasové kontrole na hraničním přechodu A. zadrženi. Obv. S. měl po provedení jízdy obdržet platbu v podobné výši jako v prvním skutku, ale k tomu pro jeho zatčení nedošlo. Převádění cizinci měli být dopraveni až do L.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem ze dne 4. 8. 2008, pod sp. zn. 1019/2008-MOT-T/1, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 6. 8. 2008.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týkají činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutné uvést, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona, neboť odsouzený J. S. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle §171a tr. zák.).
V posuzované věci jsou rovněž dány i podmínky povahy materiální, neboť odsouzený J. S. se svým jednáním dopustil závažné trestné činnosti zaměřené proti obecné bezpečnosti; svým jednáním vyvolal ohrožení veřejného pořádku. Jednal přitom v rozsahu a způsobem, kterým lze jeho trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona.
Pokud jde o druh trestu, z povahy věci lze usoudit, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody, z čehož lze dovodit, že obě materiální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona, týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. srpna 2008
Předseda senátu:
JUDr. Stanislav Rizman