ECLI:CZ:NS:2008:11.TCU.37.2008.1
sp. zn. 11 Tcu 37/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 31. října 2008 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky R. M. , rozsudkem Zemského soudu ve Feldkirchu, Rakouská republika, ze dne 6. 11. 2007, sp. zn. 21 Hv 107/07i, pro trestný čin krádeže dílem dokonaný dílem ve stádiu pokusu podle §127, §128 odst. 1 č. 2, §130, třetí případ, §15 trestního zákona Rakouské republiky, k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu ve Feldkirchu, Rakouská republika, jenž nabyl právní moci dne 16. listopadu 2007, byl R. M. uznán vinným trestným činem krádeže dílem dokonaným, dílem ve stádiu pokusu podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Rakouské republiky a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků.
Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil trestné činnosti v podstatě tak, že od blíže nezjištěného období roku 2005 do 20. srpna 2007, spolu s jinak odsouzenou M. H. , v několika desítkách případů, pomocí drátěné smyčky a lepících pásek, vnikl do schránek na milodary umístěných v kostelech v H. , L. , G. , W. a G. , Rakouská republika, a následně z nich odcizil přesně nezjištěnou finanční hotovost minimálně v celkové výši 1 000,- EUR.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše označeného odsouzení rakouského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je státním občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže dílem dokonaný, dílem ve stádiu pokusu podle §247 tr. zák. a §8 odst. 1, §247 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený R. M. se opakovaně dopustil majetkové trestné činnosti, kterou způsobil přinejmenším nikoli malou škodu na cizím majetku. Nebezpečnost jeho jednání je rovněž zvyšována způsobem provedení činu, tj. vloupáním a dále skutečností, že odsouzený již byl v minulosti několikrát soudně trestán. Odsouzený tedy jednal v rozsahu, pro který lze tuto jeho činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. října 2008
Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík