ECLI:CZ:NS:2008:11.TCU.39.2008.1
sp. zn. 11 Tcu 39/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal žádost Ministerstva spravedlnosti Rumunska o povolení průvozu předávaných V. F. V., G. O. a L. D. I., a rozhodl v neveřejném zasedání dne 1. října 2008 podle §422 tr. ř. takto:
I. Povoluje se průvoz předávaného V. F. V. územím České republiky do Rumunska pro účely výkonu trestu odnětí svobody v délce trvání čtyř roků uloženého mu rozsudkem č. 213/P/16.07.2007 Okresního soudu Bihor Oradea, který nabyl právní moci ve spojení s rozhodnutím č. 133/A/2007 Odvolacího soudu Oradea.
II. Povoluje se průvoz předávaného G. O. územím České republiky do Rumunska pro účely výkonu trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku uloženého mu rozsudkem č. 242 ze dne 3. 3. 2006, sp. zn. 8161/2005, ve spojení s rozhodnutím č. 474 Soudu města Suceava ze dne 18. 9. 2006, který nabyl právní moci dne 29. 9. 2006.
III. Povoluje se průvoz předávaného L. D. I. územím České republiky do Rumunska pro účely výkonu trestu odnětí svobody v délce trvání 2 roků a 6 měsíců uloženého mu rozsudkem č. 328/10.10.2001 Soudu v Hunedoaře ze dne 10. 10. 2001, ve spojení s rozsudkem Nejvyššího soudního dvora č. 1814/09.04.2003 ze dne 9. 4. 2003.
IV. Po dobu průvozu budou předávané osoby drženy ve vazbě.
Odůvodnění:
Ministerstvo spravedlnosti Rumunska dne 29. 9. 2008, pod č. j. 108468/2008/LM, požádalo na základě čl. 25 Rámcového rozhodnutí Rady Evropské unie ze dne 13. června 2002, o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy, o povolení průvozu V. F. V. a G. O. územím České republiky. Dne 1. 9. 2008 pak obdržel Nejvyšší soud České republiky ještě druhou žádost Ministerstva spravedlnosti Rumunska, č. j. 108468/2008/LM, podanou rovněž na základě čl. 25 Rámcového rozhodnutí Rady Evropské unie ze dne 13. června 2002, o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy, o povolení průvozu L. D. I. územím České republiky. Průvoz posledně jmenovaného se uskuteční současně se dvěma výše jmenovanými osobami.
Průvoz se má uskutečnit v rámci předání jmenovaných z Itálie leteckou cestou s mezipřistáním v P. a to v případě předávaného V. F. V. k výkonu trestu odnětí svobody v délce trvání čtyř roků uloženého mu rozsudkem č. 213/P/16.07.2007 Okresního soudu Bihor Oradea, který nabyl právní moci ve spojení s rozhodnutím č. 133/A/2007 Odvolacího soudu Oradea, v případě předávaného G. O. k výkonu trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku uloženého mu rozsudkem č. 242 ze dne 3. 3. 2006, sp. zn. 8161/2005, ve spojení s rozhodnutím č. 474 Soudu města Suceava ze dne 18. 9. 2006, který nabyl právní moci dne 29. 9. 2006, a v případě předávaného L. D. I. k výkonu trestu odnětí svobody v délce trvání 2 roků a 6 měsíců uloženého mu rozsudkem č. 328/10.10.2001 Soudu v Hunedoaře ze dne 10. 10. 2001, ve spojení s rozsudkem Nejvyššího soudního dvora č. 1814/09.04.2003 ze dne 9. 4. 2003.
Předávaný V. F. V. byl shora uvedenými rozhodnutími rumunských soudů pravomocně odsouzen pro trestný čin obchodování s lidmi podle čl. 12 odst. 1 zákona 678/2001 za použití čl. 41 odst. 2 rumunského trestního řádu.
Uvedené trestné činnosti se předávaný V. F. V. dopustil podle zjištění rumunských soudů tím, že během měsíce října 2004 v R., župa B., vylákal poškozené F. M. a G. L. s příslibem pomoci s nalezením pracovních míst služebných a výdělku přibližně 300 eur měsíčně do I., kam odjely v doprovodu jeho bratra a družky v noci ze 3. na 4. listopadu 2004, a kde ve městě T. od začátku prosince do 24. 12. 2004 nutil obě poškozené násilím udržovat pohlavní styk s muži, které jim přiváděl, za což pak inkasoval finanční částky, přičemž v případě poškozené F. M. se jednalo o přibližně 5000 euro, a dále smluvil poškozené F. M. sňatek s italským občanem, z čehož vyplýval jasný úmysl prodeje osoby, a když odmítla, znovu ji agresivně napadal, než se jí podařilo kontaktovat italské úřady.
Předávaný G. O. byl shora uvedenými rozhodnutími rumunských soudů pravomocně odsouzen pro trestný čin opuštění rodiny podle ustanovení čl. 305 písm. c) rumunského trestního zákona. Tohoto trestného činu se dopustí osoba, která má zákonnou povinnost výživy vůči jiné osobě, pokud ze zlé vůle neplatí výživné po dobu dvou měsíců.
Uvedené trestné činnosti se předávaný G. O. dopustil podle zjištění rumunských soudů tím, že ze zlé vůle neplatil po dobu delší než dva měsíce soudem stanovené výživné pro dvě nezletilé děti narozené z manželství, zrušeného soudním rozhodnutím, ve výši 12.000.000 starých rumunských lei měsíčně, a to od června 2004 až do dne podání stížnosti, čímž mu vznikl dluh ve výši 207.350.00 starých rumunských lei.
Předávaný L. D. I. byl shora uvedenými rozhodnutími rumunských soudů pravomocně odsouzen pro trestný čin závažné krádeže podle §211 odst. 1, 2 písm. a), d) za použití §74 odst. 2 a §76 odst. 1 písm. b), c) rumunského trestního zákona.
Uvedené trestné činnosti se předávaný L. D. I. dopustil podle zjištění rumunských soudů tím, že dne 23. 5. 1999 ve večerních hodinách, zatímco poškozený G. Ch. K. hlídal skladiště Lesního závodu v H., výše uvedený L. D. I. se spolu se svým komplicem D. I. pokoušeli z tohoto skladiště odcizit dřevo, přičemž byli překvapeni poškozeným ve chvíli, kdy se snažili odcizit jedlové kmeny. Když se poškozený pokusil krádež překazit, napadli jej oba pachatelé mnoha údery pěstmi a kopy a způsobili mu zranění, které si vyžádalo 23 až 24 dnů léčení.
Nejvyšší soud České republiky projednal předložené žádosti z hlediska splnění právních podmínek a náležitostí vyžadovaných vnitrostátní úpravou (§422 tr. ř.). Zjistil, že v posuzované věci jde o předání z Itálie do Rumunska v případě předávaného V. F. V. k výkonu trestu odnětí svobody v délce trvání čtyř roků, uloženého předávanému za trestný čin obchodování s lidmi, v případě předávaného G. O. k výkonu trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku, uloženého předávanému za trestný čin opuštění rodiny, a v případě předávaného L. D. I. k výkonu trestu odnětí svobody v délce trvání dvou roků a šesti měsíců, uloženého předávanému za trestný čin závažné krádeže. Jak je zřejmé z výpisu z centrální evidence obyvatel předávané osoby nejsou státními občany České republiky.
Jelikož tedy nebyly zjištěny žádné právní překážky, které by bránily povolení průvozu předávaných územím České republiky pro účely výkonu trestu odnětí svobody v Rumunsku, vyhověl Nejvyšší soud České republiky žádostem Ministerstva spravedlnosti Rumunska a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Zároveň Nejvyšší soud České republiky rozhodl o nutném opatření omezujícím osobní svobodu předávaných osob v době průvozu územím České republiky.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 1. října 2008
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch