ECLI:CZ:NS:2008:11.TCU.4.2008.1
sp. zn. 11 Tcu 4/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 28. února 2008 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky L. Ř. , rozsudkem Obvodového soudu Kleve, Spolková republika Německo, ze dne 7. 11. 2006, sp. zn. 13 Ls 103 Js 515/06, a to pro trestný čin nedovoleného dovozu omamných látek a napomáhání k trestnému činu obchodování s omamnými látkami podle §29a odst. 1 č. 2, §30 odst. 1 č. 4, §1, §3, §33 zákona o omamných látkách Spolkové republiky Německo a §52, §27 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v délce trvání tří let a osmi měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu Kleve, Spolková republika Německo, byl L. Ř. uznán vinným trestným činem nedovoleného dovozu omamných látek a napomáhání k trestnému činu obchodování s omamnými látkami podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání tří let a osmi měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění jmenovaného soudu tím, že společně s L. Ř. v ranních hodinách přicestovali svým osobním automobilem přes hraniční přechod E. – dálnice z Nizozemí do Spolkové republiky Německo, přičemž cestovali jako drogoví kurýři pro dosud neznámého zákazníka a vezli téměř 500 g kokainu. Po překročení státní hranice byl v rámci policejní kontroly objeven v jejich automobilu balíček obsahující 494,3 g kokainu s obsahem 80 % účinné látky (392,9 g kokainhydrochloridu). Odsouzený L. Ř. převzal uvedené množství kokainu v A. s cílem jej za finanční odměnu ve výši 500 EUR dopravit do České republiky a zde jej předat objednateli. Kokain měl být v České republice dále se ziskem prodáván. O těchto okolnostech věděl jak odsouzený L. Ř. tak i spoluobviněná L. Ř.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 31. 1. 2008, pod sp. zn. 904/2007–MO–T/8, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 4. 2. 2008.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený L. Ř. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se pro finanční prospěch dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu státu na ochraně společnosti a jednotlivců před riziky vyplývajícími z nekontrolovaného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy. Jednal přitom v takovém rozsahu (pro jiného dovezl celkem 494,3 g kokainu s obsahem 80 % účinné látky, tj. 392,9 g kokainhydrochloridu), že již lze tuto jeho trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. února 2008
Předseda senátu:
JUDr.Karel Hasch