ECLI:CZ:NS:2008:11.TCU.56.2008.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 11. prosince 2008 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občanů České republiky
1. P. P. rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, Rakouská republika, ze dne 9. 4. 2008, sp. zn. 613 Hv 3/08t, pro trestný čin krádeže, přečin zatajení listiny a přečin odcizení bezhotovostních platebních prostředků podle §127, §129 č. 1, §130 čtvrtý případ, §229 odst. 1, §241e odst. 3 trestního zákona Rakouské republiky, k trestu odnětí svobody v trvání 18 (osmnácti) měsíců.
2. R. Š. rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, Rakouská republika, ze dne 9. 4. 2008, sp. zn. 613 Hv 3/08t, pro trestný čin krádeže, přečin zatajení listiny a přečin odcizení bezhotovostních platebních prostředků podle §127, §129 č. 1, §130 čtvrtý případ, §229 odst. 1, §241e odst. 3 trestního zákona Rakouské republiky, k trestu odnětí svobody v trvání 18 (osmnácti) měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, Rakouská republika, jenž nabyl právní moci dne 9. 4. 2008, byli P. P. a R. Š. uznáni vinnými trestným činem krádeže, přečinem zatajení listiny a přečinem odcizení bezhotovostních platebních prostředků podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Rakouské republiky a odsouzeni každý k trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců.
Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzení dopustili trestné činnosti v podstatě tak, že dne 26. ledna 2008 v K., R. r., vnikli do zaparkovaného osobního motorového vozidla značky VW Polo, poškozené A. S., a to tak, že kapesním nožem ukroutili zámek na dveřích na straně spolujezdce, a odcizili z něj kabelku s finanční hotovostí ve výši 34,- EUR, různými CD, řidičským průkazem, cestovním pasem a platební kartou poškozené.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše označeného odsouzení rakouského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzení jsou státními občany České republiky, kteří byli odsouzeni cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky /trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b) tr. zák. a trestný čin neoprávněného držení platební karty podle §249b tr. zák./. Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzení P. P. a R. Š. se dopustili majetkové trestné činnosti, kterou způsobili škodu na cizím majetku. Nebezpečnost jejich jednání je rovněž zvyšována způsobem provedení činu, tj. vloupáním. Odsouzení tedy jednali v rozsahu, pro který lze tuto jejich činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl jim uložen již nezanedbatelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. prosince 2008
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík