ECLI:CZ:NS:2008:11.TD.1.2008.1
sp. zn. 11 Td 1/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud v trestní věci obviněného M. V., vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 6 T 144/2007 rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 31. ledna 2008 o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. řádu s přihlédnutím k §24 odst. 2 tr. řádu a §22 tr. řádu j e k projednání trestní věci obviněného M. V. p ř í s l u š n ý Obvodní soud pro Prahu 4.
Odůvodnění:
Státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 podal dne 23. 11. 2007 Obvodnímu soudu pro Prahu 4 obžalobu na obviněného M. V. pro trestný čin zpronevěry podle §248 odst. 1, 2 tr. zák., který měl spáchat tím, že dne 8. 2. 2005 uzavřel se společností Š., s.r.o., P. Smlouvu o úvěru a dne 9. 2. 2005 s ní související Smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnického práva, týkající se motorového vozidla tov. zn. Ford Transit, přičemž obviněný úvěr řádně nesplatil a bez vědomí vlastníka vozidla, kterému tuto podstatnou skutečnost zamlčel, dne 9. 3. 2005 uzavřel se společností V. L. a.s., P., kupní smlouvu a následně i leasingovou smlouvu na předmětné vozidlo, kdy se novým vlastníkem předmětného vozidla stala spol. V. L. a.s. a způsobil tak společnosti Š., s.r.o. škodu ve výši 136.440,- Kč.
Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 27. 11. 2007, sp. zn. 6 T 144/2007, byla podle §314c odst. 1 písm. a) tr. řádu, za použití §188 odst. 1 písm. a) tr. řádu, trestní věc obviněného M. V. předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti s tím, že po prostudování obsahu spisového materiálu dospěl samosoudce Obvodního soudu pro Prahu 4 k závěru, že v daném případě státní zástupce jednání obviněného M. V. kvalifikoval jako trestný čin zpronevěry podle §248 odst. 1, 2 tr. zák., ale dle názoru soudu je tato právní kvalifikace nesprávná, přičemž jednání obviněného, tak jak je popsáno ve skutkové větě obžaloby a v usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 25. 7. 2007, není trestným činem zpronevěry, nýbrž trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. s tím, že poškozeným je v tomto případě spol. Š., s.r.o. Místem spáchání trestného činu podvodu podle §250 tr. zák. je jednak místo, kde se obviněný dopustil té části jednání, jímž někoho uvedl v omyl, dále místo, kde vznikla škoda a také místo, kde se pachatel obohatil. Žádné takové místo dle názoru samosoudce Obvodního soudu pro Prahu 4 není v obvodu Prahy 4 – místo, kde měl obviněný M. V. uvádět v omyl je O. – smlouvy byly uzavřeny v tomto městě, v okrese O. má bydliště i obviněný, poškozená společnost Š., s.r.o. sídlí v obvodu P. Pokud jde o podpis smlouvy se společností V. L., a.s., tak toto jednání spadá a odvíjí se od původního podvodného jednání, kdy obviněný uvedením v omyl získal věc – předmětné vozidlo Ford Tansit. Tato skutečnost dle soudu nezakládá místní příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 4.
Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. řádu a s přihlédnutím k §24 odst. 2 tr. řádu a §22 tr. řádu dospěl k tomuto závěru.
Z podané obžaloby a zatím shromážděných důkazů je zřejmé, že k projednání věci je dána místní příslušnost více soudů. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu je místem spáchání trestného činu podvodu podle §250 tr. zák. jednak místo, kde se pachatel dopustil jednání, jímž někoho uvedl v omyl, využil něčího omylu nebo zamlčel podstatné skutečnosti, jednak místo, kde vznikla škoda, a také místo, kde se pachatel obohatil. Byla-li podána obžaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází kterékoli z těchto míst, stává se tento soud místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle uvedených hledisek mohl být i jiný soud (srov. NS 12/2002-T 309). V posuzované věci lze mít za to, že jednáním obviněného M. V. došlo ke spáchání dvou trestných činů. Jednak trestného činu zpronevěry podle ustanovení §248 odst. 1, 2 tr. zák., jelikož obviněný M. V. si přisvojil cizí věc – předmětné vozidlo, které mu bylo svěřeno, kde poškozeným je společnost Š., s.r.o., se sídlem v obvodu P., a jednak trestného činu podvodu podle ustanovení §250 odst. 1, 2 tr. zák., jelikož obviněný v okamžiku uzavírání kupní a následně i leasingové smlouvy se společností V. L., a.s. na předmětné vozidlo, uvedl společnost V. L., a.s. v omyl, když jí zamlčel podstatnou skutečnost, že není vlastníkem předmětného vozidla, kde poškozeným je společnost V. L., a.s., se sídlem v obvodu P. V obvodu P. došlo ze strany obviněného i k uzavření kupní a následně i leasingové smlouvy na předmětné vozidlo. U Obvodního soudu pro Prahu 4 byla také podána obžaloba, a za tohoto stavu má Nejvyšší soud za to, že bude s přihlédnutím k §24 odst. 1, 2 tr. řádu a §22 tr. řádu vhodné, aby věc projednal soud, k němuž napadla obžaloba.
Z těchto důvodů bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 31. ledna 2008
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera