ECLI:CZ:NS:2008:11.TVO.27.2008.1
sp. zn. 11 Tvo 27/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud v trestní věci obviněného Z. M. projednal v neveřejném zasedání konaném dne 22. srpna 2008 stížnost obhájce Mgr. L. R. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 5. 2008, sp. zn. 5 To 85/2007, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost obhájce Mgr. L. R. z a m í t á .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2006, sp. zn. 39 T 10/2005, byl obviněný Z. M. uznán vinným trestnými činy zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §148 odst. 1, 4 tr. zák., zneužívání pravomoci veřejného činitele podle §158 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zák. a účast na zločinném spolčení podle §163a odst. 1 tr. zák. a odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání devíti let a tří měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Stejným rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu dalších patnácti obviněných.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný Z. M. a další obvinění a státní zástupce odvolání a trestní věc byla předložena Vrchnímu soudu v Olomouci jako soudu odvolacímu. Právo na obhajobu obviněného Z. M. bylo zajištěno obhájcem Mgr. L. R.
Vrchní soud v Olomouci nařídil dne 17. 4. 2008 na dny 21. 5. až 23. 5. 2008 v trestní věci obviněného Z. M. a dalších obviněných veřejné zasedání k projednání odvolání obviněných a státního zástupce. Dne 6. 5. 2008 doručil obhájce Mgr. L. R. Vrchnímu soudu v Olomouci žádost o odročení veřejného zasedání s odůvodněním, že se v době jeho konání nachází na vojenském cvičení a doložil kopii povolávacího rozkazu ze dne 28. 4. 2008, který mimo jiné obsahoval poučení, podle kterého nebude-li povolávaný ze závažných důvodů schopen nastoupit cestu v den uvedený v povolávacím rozkaze, je povinen oznámit to Krajskému vojenskému velitelství, které ho povolalo a povolávací rozkaz má být vrácen. Dne 6. 5. 2008 sdělil předseda senátu Vrchního soudu v Olomouci Mgr. L. R. faxem i poštou, že žádosti o přeložení veřejného zasedání nebylo vyhověno a je povinností obhájce se buď k veřejnému zasedání dostavit anebo zajistit účast jiného obhájce, který by obhajobu obviněného zajistil. Dne 19. 5. 2008 Mgr. L. R. soudu sdělil, že se k veřejnému zasedání nedostaví, neboť pokud by se nedostavil na vojenské cvičení, vystavil by se trestnímu stíhání podle §269 tr. zákona.
Obhájce obviněného Z. M. Mgr. L. R. se přes výzvu předsedy senátu a následné upozornění na zajištění obhajoby u veřejného zasedání, konaného ve dnech 21. 5. až 23. 5. 2008, k tomuto veřejnému zasedání dne 21. 5. 2008 nedostavil a ani jiným způsobem obhajobu obviněného Z. M., u něhož jsou dány důvody nutné obhajoby ve smyslu ustanovení §36 odst. 3 tr. řádu, nezajistil. Tím zmařil konání veřejného zasedání ve skupinové trestní věci ohledně obviněného Z. M. a způsobil tak nutnost vyloučení řízení proti tomuto obviněnému podle §23 odst. 1 tr. řádu k samostatnému projednání. Povolávací rozkaz Mgr. L. R. Vrchní soud v Olomouci s ohledem na poučení v něm obsažené, nemohl vzít jako dostatečnou mluvu neúčasti obhájce u veřejného zasedání před odvolacím soudem, když obhájce mohl obhajobu obviněného Z. M. zajistit substitucí.
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 21. 5. 2008, sp. zn. 5 To 85/2007, rozhodl podle §66 odst. 3 tr. řádu o předání obhájce Mgr. L. R., advokáta se sídlem v B., ul. V., příslušnému orgánu ke kárnému postihu. V odůvodnění tohoto usnesení vrchní soud uvedl, že není povinností soudu přizpůsobovat režim řízení a jeho průběh představám a požadavkům obhájce, zejména v takové zvlášť závažné trestní věci, v níž je stíháno dalších patnáct osob, z nichž jsou čtyři ve vazbě a jedna ve výkonu trestu a je pouze profesní odpovědností obhájce, jak se vypořádá se svými zákonnými a etickými povinnostmi.
Proti tomuto usnesení podal Mgr. L. R. stížnost, s tím, že k nařízenému veřejnému zasedání u Vrchního soudu v Olomouci na den 21. 5. 2008 v trestní věci obviněného Z. M. a dalších obviněných se nedostavil proto, že na tuto dobu byl povolán ve smyslu zákona č. 585/2004 Sb. na vojenské cvičení. Pokud by se nedostavil na vojenské cvičení, vystavil by se trestnímu stíhání podle §269 tr. zákona. Předseda senátu Vrchního soudu v Olomouci odmítl podle něj akceptovat tuto skutečnost s odkazem na poučení uvedené v povolávacím rozkaze ze dne 28. 4. 2008, podle kterého nebude-li povolávaný ze závažných důvodů schopen nastoupit cestu v den uvedený v povolávacím rozkaze, je povinen oznámit to Krajskému vojenskému velitelství, které ho povolalo a povolávací rozkaz má být vrácen. V případě Mgr. L. R. dnem nástupu na vojenské cvičení byl 19. 5. 2008 a v tento den mu žádné důvody nebránili ve splnění branné povinnosti a výkonu vojenské služby. Vzhledem k tomu, že veřejné zasedání v dané věci probíhalo až ve dnech 21. 5. 2008 až 23. 5. 2008, tedy v průběhu vojenského cvičení, mohlo se z jeho strany jednat pouze o propuštění z výkonu vojenského cvičení, jež upravuje §14 zákona č. 585/2004 Sb., ve kterém však není uvedena účast u veřejného zasedání v pozici advokáta za důvod, který by vedl k propuštění vojáka z výkonu vojenského cvičení. Mgr. L. R. ve své stížnosti uvedl, že plnění branné povinnosti je zákonná a morální povinnost občana České republiky a nikoli představa a požadavek advokátního stavu. Obviněný Z. M. výslovně prohlásil, že jako obhájce požaduje pouze Mgr. L. R. a nesouhlasí se žádnou substitucí. Ze všech těchto důvodů proto Mgr. L. R. navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil.
Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle §147 odst. 1
tr. řádu správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.
Vrchní soud v Olomouci rozhodl podle §66 odst. 3 tr. řádu o předání Mgr. L. R. příslušnému orgánu ke kárnému postihu a v odůvodnění tohoto rozhodnutí podrobně zhodnotil všechny okolnosti, které ho k rozhodnutí vedly. Vrchní soud v Olomouci konstatoval, že povinností obhájce Mgr. L. R. bylo buď se osobně dostavit k nařízenému veřejnému zasedání anebo v souladu se zákonem o advokacii zajistit obhajobu obviněného Z. M. substitucí, která podle §26 odst. 1 zákona o advokacii umožňuje zastoupení advokáta v rámci jeho pověření jiným advokátem. K takovému postupu advokáta není třeba souhlasu jeho klienta a ani jeho trvání na konkrétní osobě advokáta v postavení obhájce nic nemění na oprávnění, které je dáno obhájci tímto ustanovením zákona o advokacii. Obhájce Mgr. L. R. tedy dle Vrchního soudu v Olomouci bez dostatečné omluvy neuposlechl příkazu a nevyhověl výzvě Vrchního soudu v Olomouci dostavit se k nařízenému veřejnému zasedání dne 21. 5. 2008 a tímto svým jednáním zmařil průběh tohoto veřejného zasedání. Námitky Mgr. L. R. nelze z hlediska postupu podle §66 odst. 3 tr. řádu považovat za relevantní, Vrchní soud v Olomouci ve svém rozhodnutí popsal skutek, ze který by měl být Mgr. L. R. kárně postižen, ale o důvodnosti námitek Mgr. L. R. proti tomuto zjištění rozhodne příslušný orgán, kterým není soud. Soud v tomto případě důsledně postupoval podle §66 odst. 3 tr. řádu a tomuto postupu nelze nic vytknout.
Proto se nemohla stížnost obhájce Mgr. L. R. shledat s úspěchem a bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. srpna 2008
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera