ECLI:CZ:NS:2008:11.TVO.29.2008.1
sp. zn. 11 Tvo 29/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 16. září 2008 stížnost obviněného M. Ch., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 8. 2008, sp. zn. 11 To 88/2008, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost obviněného M. Ch. z a m í t á .
Odůvodnění:
U Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka Tábor, je pod sp. zn. 9 T 15/1998 vedeno trestní řízení proti obviněnému M. Ch.
Dne 8. 7. 2008 rozhodl Ústavní soud ve věci vedené pod sp. zn. Pl. ÚS 13/06 o návrhu navrhovatele M. Ch. proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka Tábor, ze dne 3. 3. 1999, sp. zn. 9 T 15/1998, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 9. 2000, sp. zn. 11 To 170/99, tak, že usnesení Vrchního soudu v Praze v části, kterou bylo zamítnuto odvolání obviněného M. Ch. proti shora uvedenému rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka Tábor, zrušil, a ve zbývající části ústavní stížnost odmítl. Trestní věc obviněného M. Ch. se tak vrátila k novému projednání před Vrchní soud v Praze.
Ústavní soud ve shora uvedeném nálezu zavázal Vrchní soud v Praze, aby v novém řízení o odvolání obviněného M. Ch. proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka Tábor, ze dne 3. 3. 1999, sp. zn. 9 T 15/1998, trestní věc obviněného posoudil v takovém složení a takovým postupem, které by respektovaly čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv.
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 14. 8. 2008, sp. zn. 11 To 88/2008, podle §31 odst. 1 tr. řádu z důvodů uvedených v §30 odst. 1 tr. řádu rozhodl o vyloučení JUDr. Rudolfa Tomašoviče, předsedy senátu Vrchního soudu v Praze, z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci obviněného M. Ch. vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka Tábor, pod sp. zn. 9 T 15/1998, jelikož osoba soudce JUDr. Rudolfa Tomašoviče nenabízí dostatečnou záruku vyloučení všech důvodných pochybností o nestrannosti, když JUDr. Rudolf Tomašovič znal rodinu obviněného V. Š., který byl původně spoluobviněným M. Ch., a sám obviněný M. Ch. vznesl námitku, podle které byl JUDr. Rudolf Tomašovič vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v jeho trestní věci.
Proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 8. 2008, sp. zn. 11 To 88/2008, podal obviněný M. Ch. stížnost s tím, že sice souhlasí s důvody, pro které byl vyloučen JUDr. Tomašovič z úkonů trestního řízení v jeho trestní věci, ale postup soudu se mu jeví jako nadbytečný. Obviněný M. Ch. ve své stížnosti uvedl, že Vrchní soud v Praze vydal napadené usnesení v rámci neústavně vedeného trestního řízení, neboť dle čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod nikdo nemůže být trestně stíhán za čin, pro který již byl pravomocně odsouzen nebo zproštěn obžaloby. Dle názoru obviněného nemůže být proti němu vedeno další trestní řízení, jelikož byl již jednou pravomocně odsouzen a jediným možným postupem Vrchního soudu je zastavení trestního řízení pro neústavnost. Napadené usnesení se jeví obviněnému jako nadbytečné.
Nejvyšší soud podle §147 odst. 1 tr. řádu z podnětu podané stížnosti v neveřejném zasedání podle §240 tr. řádu, u něhož je přítomnost odsouzeného vyloučena, přezkoumal správnost napadeného výroku i řízení, které mu předcházelo a dospěl k tomuto závěru.
Podle §30 odst. 1 tr. řádu je z vykonávání úkonu trestního řízení vyloučen soudce, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení, nemůže nestranně rozhodovat.
Stížnost obviněného M. Ch. v podstatě obsahuje souhlas s důvody, pro něž byl JUDr. Rudolf Tomašovič, jako předseda senátu Vrchního soudu v Praze, vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v jeho trestní věci. Z tohoto pohledu se nemohl Nejvyšší soud otázkou podjatosti JUDr. Rudolfa Tomašoviče zabývat, protože obviněný M. Ch. s vyloučením jmenovaného soudce z vykonávání úkonů trestního řízení v jeho trestní věci souhlasí. Pokud se týče námitky nadbytečnosti vydaného napadeného usnesení Vrchního soudu v Praze, je k nim nutno uvést, že rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 9. 2000, sp. zn. 11 To 170/1999, v části, kterou bylo zamítnuto odvolání obviněného M. Ch. proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka Tábor, ze dne 3. 3. 1999 znamená, že trestní věc obviněného M. Ch. se vrací do stadia odvolacího a bude nově projednávána před Vrchním soudem v Praze. Z tohoto pohledu se jeví námitka nadbytečnosti vydaného napadeného usnesení, kterou vznesl obviněný M. Ch., jako nelogická a vyplývající z neznalosti trestního práva procesního. Pokud stížnost obviněného M. Ch. tedy obsahuje v podstatě souhlas s podjatostí vůči JUDr. Rudolfu Tomašovičovi, předsedovi senátu Vrchního soudu v Praze, není nutné se jí dále podrobně zabývat, protože námitce podjatosti bylo již napadeným rozhodnutím vyhověno.
Z těchto důvodů bylo rozhodnuto jak je ve výroku usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. září 2008
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera