Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.01.2008, sp. zn. 11 Tvo 40/2007 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2008:11.TVO.40.2007.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2008:11.TVO.40.2007.1
sp. zn. 11 Tvo 40/2007 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 31. 1. 2008 stížnost odsouzeného Ing. V. V. , proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. 11. 2007, sp. zn. 2 To 125/2007, a rozhodl takto: Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost odsouzeného Ing. V. V. z a m í t á . Odůvodnění: U Krajského soudu v Brně je pod sp. zn. 1 Nt 218/2006 vedeno řízení o vydání odsouzeného Ing. V. V. do ciziny k výkonu trestu odnětí svobody. V současné době se trestní věc odsouzeného Ing. V. V. nachází u Vrchního soudu v Olomouci, který má projednat stížnost odsouzeného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. 8. 2007 o zamítnutí jeho žádosti o propuštění z vazby a proti usnesení ze dne 24. 9. 2007 o povolení předání k výkonu trestu a o přeměně vazby předběžné na vazbu předávací. Podáním ze dne 14. 10. 2007 se odsouzený Ing. V. V. domáhá odnětí jeho věci Vrchnímu soudu v Olomouci a její přikázání Vrchnímu soudu v Praze s tím, že nejen senát Vrchního soudu v Olomouci ve složení JUDr. P. A. , Ph.D., JUDr. V. Š. a JUDr. J. Z. , ale i ostatní soudci Vrchního soudu v Olomouci, jsou v jeho věci podjatí, a proto by měli být z rozhodování o extradici vyloučeni. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. 11. 2007, sp. zn. 2 To 125/2007, bylo podle §31 odst. 1 tr. řádu z důvodů uvedených v §30 odst. 1 tr. řádu rozhodnuto, že JUDr. P. A. , Ph.D., JUDr. V. Š. a JUDr. J. Z. nejsou vyloučeni z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci odsouzeného Ing. V. V. , vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 1 Nt 218/2006. Proti tomuto usnesení podal odsouzený Ing. V. V. stížnost, ve které prostřednictvím obhájce uvádí, že lze mít důvodné pochybnosti o nestrannosti předsedy senátu Vrchního soudu v Olomouci JUDr. P. A. , PhD., neboť tento na něj podal stížnost řediteli vazební věznice, v níž požaduje jeho kázeňské potrestání, a určitou pochybnost lze mít též u ostatních členů senátu JUDr. V. Š. a JUDr. J. Z. , protože se jeví velmi pravděpodobné, že předseda senátu s nimi svůj úkon směřující k jeho potrestání diskutoval. Navíc uvedení soudci v jeho věci opakovaně rozhodovali, přičemž jejich rozhodnutí nebyla dosud řádně odůvodněna. Odsouzený pak ještě sám uvádí, že „soudce JUDr. P. A. , Ph.D., se v problémech a úkonech spojených s vazbou chová jako představitel státního teroru a bez jakéhokoliv zaváhání a taktéž bez jakéhokoliv zdůvodnění potvrzuje rozhodnutí krajských soudů v Ostravě a v Brně, a to opakovaně, svévolně, vědomý si své soudní moci, kterou zneužívá a používá jako nástroj na porušování práv osob, o vazbě kterých rozhoduje“, a že „si přitom neuvědomuje, že porušuje právní princip, pro který ho určitě jen omylem jmenovali soudcem, a bere to už osobně, zaujatě jako neschopný jednat podle zákonů“. Navrhuje proto, aby bylo napadené usnesení vrchního soudu zrušeno a nově rozhodnuto tak, že JUDr. P. A. , Ph.D., JUDr. V. Š. a JUDr. J. Z. jsou vyloučeni z vykonávání úkonů trestního řízení v jeho věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 1 Nt 218/2006. Nejvyšší soud podle §147 odst. 1 tr. řádu z podnětu podané stížnosti přezkoumal správnost napadeného výroku i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru. Podle §30 odst. 1 tr. řádu je z vykonávání úkonu trestního řízení vyloučen soudce, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení, nemůže nestranně rozhodovat. Návrh odsouzeného Ing. V. V. na vyloučení senátu Vrchního soudu v Olomouci ve složení JUDr. P. A. , Ph.D., JUDr. V. Š. a JUDr. J. Z. vyvolalo zřejmě rozhodnutí tohoto senátu na jeho předání řediteli věznice ke kázeňskému potrestání. Dle názoru Nejvyššího soudu, jako soudu druhého stupně, jednal vrchní soud napadeným senátem v souladu se zákonem, takže v tomto jednání nelze spatřovat jakýkoliv projev podjatosti vůči odsouzenému. Postup senátu Vrchního soudu v Olomouci byl vyvolán jednáním odsouzeného, kterým úmyslně hrubě urážlivou formou napadá každé rozhodnutí tohoto senátu. Přes toto opakované napadání a urážky je senát Vrchního soudu v Olomouci schopen ve věci dál nestranně rozhodovat, což je patrno ze všech jeho předchozích rozhodnutí, kdy v žádném případě nepřekročil meze zákona. Je na odsouzeném, aby si při pokračování probíhajícího řízení uvědomil do jakých konfliktních situací se svým chováním dostává. Senát, který jeho trestní věc projednává, rozhodně zatím příčinu k jeho nevhodnému jednání nezavdal. Za tohoto stavu nebylo možno stížnosti odsouzeného Ing. V. V. vyhovět, a proto bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 31. ledna 2008 Předseda senátu: JUDr. Pavel Kučera

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/31/2008
Spisová značka:11 Tvo 40/2007
ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:11.TVO.40.2007.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-02