ECLI:CZ:NS:2008:11.TVO.41.2007.1
sp. zn. 11 Tvo 41/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 31. 1. 2008 stížnost odsouzeného M. S. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 10. 2007, sp. zn. 8 To 117/2007, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost odsouzeného M. S. z a m í t á .
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 9. 11. 2001, sp. zn. 63 T 1/2000, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 3. 2001, sp. zn. 8 To 3/2001, byl odsouzený M. S. pravomocně uznán vinným organizátorstvím trestného činu vraždy podle §10 odst. 1 písm. a) tr. zák. k §219 odst. 1 tr. zák. a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání deseti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, který v současné době vykonává. V mezidobí byl ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 48 T 9/2004 odsouzen ještě jednou, a to za pomoc k pokusu trestného činu podvodu podle §10 odst. 1 písm. c) tr. zák. k §8 odst. 1 tr. zák. a k §250 odst. 1, 4 tr. zák. a výkon uloženého trestu odnětí svobody v trvání tří let a šesti měsíců odsouzeného M. S. teprve čeká. Konec výkonu těchto trestů odnětí svobody připadá na 19. 10. 2018.
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. 4. 2006, sp. zn. Nt 210/2006, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 9. 2006, sp. zn. 8 To 95/2006, byla podle §283 písm. d) tr. řádu zamítnuta v pořadí již sedmá žádost odsouzeného o povolení obnovy řízení v uvedené věci s tím, že nebyly shledány důvody uvedené v §278 odst. 1 tr. řádu.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 3. 10. 2007, sp. zn. Nt T 210/2006, podle §33 odst. 2 tr. řádu a contrario nepřiznal odsouzenému M. S. v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. Nt 210/2006 nárok na bezplatnou obhajobu. Proti tomuto usnesení podal odsouzený stížnost a k tomuto opravnému prostředku připojil námitku podjatosti proti senátu 8 To Vrchního soudu v Praze, a dále žádost o přidělení věci k rozhodnutí zákonnému soudci.
Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 10. 2007, sp. zn. 8 To 117/2007, bylo rozhodnuto, že podle §30 odst. 1 tr. řádu není senát 8 To Vrchního soudu v Praze vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci odsouzeného M. S. ve věci vedené pod sp. zn. 8 To 117/2007, a podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu, že se stížnost odsouzeného M. S. zamítá.
Proti výroku podle §30 odst. 1 tr. řádu podal odsouzený M. S. stížnost, v níž opětovně namítl podjatost senátu Vrchního soudu v Praze ve složení JUDr. J. L., JUDr. A. N. a JUDr. K. F. z důvodu jeho poměru k projednávané věci i ke své osobě a dále upozornil na nesprávnost výroku, kde je uvedeno, že podle §30 odst. 1 tr. řádu není senát 8 To Vrchního soudu v Praze vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci odsouzeného M. S., přičemž ustanovení §30 tr. řádu obsahuje toliko důvody pro vyloučení z vykonávání úkonů trestního řízení a podle odsouzeného mělo být ve výroku napadeného usnesení uvedeno ustanovení §31 tr. řádu. Závěrem odsouzený navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení podle §149 odst. 1 písm. b) tr. řádu zrušil a věc vrátil Vrchnímu soudu v Praze k novému projednání a rozhodnutí.
Nejvyšší soud podle §147 odst. 1 tr. řádu z podnětu podané stížnosti přezkoumal správnost napadeného výroku i řízení, které mu předcházelo a dospěl k tomuto závěru.
Podle §30 odst. 1 tr. řádu je z vykonávání úkonu trestního řízení vyloučen soudce, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení, nemůže nestranně rozhodovat.
Podjatost senátu 8 To Vrchního soudu v Praze spatřuje odsouzený M. S. v tom, že v odůvodnění usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 9. 2006, sp. zn. 8 To 95/2006, kterým byla podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítnuta stížnost odsouzeného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 8. 2006, sp. zn. Nt 210/2006, bylo uvedeno: „že opakované žádosti odsouzeného nesvědčí ani tak o tom, že by odsouzený realizoval svá práva vyplývající z ustanovení trestního řádu, nýbrž o tom, že si buď zpestřuje svůj pobyt ve výkonu trestu nebo, že se snaží přiděláváním zbytečné práce soudům „mstít“ za své odsouzení.“ S touto námitkou, jakož i s dalšími, se napadený senát Vrchního soudu v Praze ve svém rozhodnutí obsáhle a v souladu se zákonem náležitě vypořádal a Nejvyšší soud jako soud druhého stupně k uvedeným důvodům nemá co dodat. Protože odsouzený jiné důvody podjatosti senátu 8 To senátu Vrchního soudu v Praze ve složení JUDr. J. L., JUDr. A. N. a JUDr. K. F. neuvedl, a Nejvyšší soud ani žádné jiné důvody nezjistil, nemohla se stížnost odsouzeného shledat s úspěchem a nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Jen pro úplnost je vhodné dodat, že pokud Vrchní soud v Praze v napadeném výroku uvedl, že podle §30 odst. 1 tr. řádu není vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci odsouzeného M. S., nejedná se o věcnou chybu, která by činila postup Vrchního soudu v Praze nezákonným, jelikož z výroku napadeného usnesení i z celého odůvodnění je naprosto patrné, jakými ustanoveními trestního řádu se Vrchní soud v Praze při rozhodování o stížnosti odsouzeného M. S. řídil.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. ledna 2008
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera