ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.1046.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 1046/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka v exekuční věci oprávněné X., a.s., proti povinnému L. N., zastoupenému advokátem, pro 472 762,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 73 Nc 2754/2004, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 12. 2005, č.j. 18 Co 410/2005-65, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení okresního soudu ze dne 23. 5. 2005, č.j. 73 Nc 2754/2004-56, kterým okresní soud zamítl návrh povinného na zastavení exekuce, nařízené jeho usnesením ze dne 12. 7. 2004, č.j. 73 Nc 2754/2004-11. Odvolací soud se ztotožnil s názorem soudu prvního stupně, že práva vyplývající z obchodních závazkových vztahů přiznaná pravomocným soudním rozhodnutím se promlčují v deseti letech ode dne, kdy promlčecí lhůta začala poprvé běžet; jelikož běh promlčecí lhůty v souzené věci započal 2. 12. 1994 a exekuce byla zahájena před uplynutím desetileté lhůty, není vymáhaná pohledávka promlčena.
V dovolání – jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §238a odst. 1 písm. d/ a §237 odst. 1 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) – namítá povinný nesprávné právní posouzení věci. Je přesvědčen, že pravomocně přiznané pohledávky z obchodních vztahů se promlčují ve čtyřech letech od vykonatelnosti exekučního titulu; tato lhůta v souzené věci uplynula již 8. 12. 1999, a proto exekuce měla být zastavena. Navrhl, aby napadené usnesení bylo zrušeno.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout jen pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. – jež podle §238a odst. 2 o.s.ř. platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení §238a odst. 1 písm. d/ o.s.ř. a §130 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 120/2001 Sb.“) – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o.s.ř.).
Ačkoli povinný argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, dovolacímu soudu přednesl, jejich hodnocením k závěru o splnění této podmínky dospět nelze. O existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení obdobných právních poměrů a jež by tak mohlo mít vliv na rozhodovací činnost soudů obecně (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu §237 odst. 3 o.s.ř. předpokládá), totiž v dané věci nejde, jelikož není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování rozhodných otázek uplatnil právní názory nestandardní, případně vybočující z mezí ustálené soudní praxe.
Otázku promlčení pravomocně přiznaného práva vyplývajícího z obchodního závazkového vztahu odvolací soud vyřešil v souladu s ustálenou soudní praxí, podle níž toto právo se ve smyslu §408 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obch. zák.“), promlčuje v deseti letech ode dne, kdy promlčecí doba začala poprvé běžet; u práva na plnění závazku tedy podle §392 odst. 1 obch. zák. ode dne, kdy měl být závazek splněn (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2003, sp. zn. 20 Cdo 1595/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 2, ročník 2006 pod č. 13).
Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.).
O nákladech dovolacího řízení rozhodne soudní exekutor (§88 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. dubna 2008
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu