Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.09.2008, sp. zn. 20 Cdo 108/2007 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.108.2007.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.108.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 108/2007 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněných a) J. H., b) Z. H., bytem tamtéž, zastoupených advokátem, proti povinné C. B., zastoupené advokátkou, provedením prací a výkonů, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 22 E 677/2002, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 4. 2006, č.j. 10 Co 1598/2005-57, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 26. 10. 2005, č.j. 22 E 677/2002-37, kterým Okresní soud v Opavě (k vynucení splnění povinnosti zdržet se zásahů do výkonu věcného břemene oprávněných spočívajícího v právu chůze, v právu průjezdu osobního automobilu, jakož i v právu příjezdu nákladního automobilu zabezpečujícího dovoz otopu, vývoz žumpy, jakož i odvoz a dovoz stavebního materiálu sloužícího pro udržování nemovitosti oprávněných, a to přes pozemek parc. č. 32/1, který je ve vlastnictví povinné a je zapsán na listu vlastnictví č. pro obec V., katastrální území V. u V.) uložil povinné podle ustanovení §351 odst. 1, věty druhé, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř“), další pokutu ve výši 25.000,- Kč. Rozhodnutí odvolacího soudu napadla povinná dovoláním, jímž namítá, že oprávněným ve výkonu práva odpovídajícího věcnému břemeni nebrání. Právo však nebylo řadu let využíváno a pozemek již neodpovídá bezpečnostním, hygienickým, technickým ani jiným předpisům; tento stav trvající minimálně třináct let jeho výkon neumožňuje. Povinná navrhla, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Oprávnění ve vyjádření označili dovolání za nedůvodné; povinná dobrovolně neplní svou povinnost zdržet se zásahů do výkonu jejich věcného břemene a jim není znám jiný způsob, jakým se mají domoci svého práva. Dovolání není přípustné. Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř. Podle ustanovení §238 a §239 o.s.ř. dovolání přípustné není, protože se nejedná o žádný z případů zde uvedených. Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení §238a odst. 1 o.s.ř., neboť usnesení o uložení další pokuty podle §351 odst. 1, věty druhé, o.s.ř. – na rozdíl od usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí a s tím spojeném uložení první pokuty – není vyjmenováno v taxativních výčtech tohoto ustanovení. Dovolání nemůže být přípustné ani podle §237 odst. 1, 3 o.s.ř., protože tato ustanovení jsou v řízení o výkon rozhodnutí uplatnitelná toliko prostřednictvím §238a odst. 1 a 2 o.s.ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1520/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 12/2004 pod č. 233). Na nepřípustnosti dovolání nic nemění ani nesprávné poučení v napadeném rozhodnutí, podle kterého dovolání proti němu je (za určitých podmínek) přípustné; takové poučení přípustnost dovolání nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 6/2003 pod č. 51, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2003, sp. zn. 29 Odo 10/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 7/2003 pod č. 118, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2003, sp. zn. 29 Odo 937/2002). Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je podle §243b odst. 5, věty první, §218 písm. c/ o.s.ř. odmítl. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. Oprávněným, jimž by jejich náhrada příslušela, však v tomto stadiu řízení nevznikly, neboť za náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva nelze považovat vyjádření k dovolání, které svým obsahem se nedotýká otázky, jejíž posouzení bylo pro výsledek dovolacího řízení rozhodné. Tomu odpovídá výrok, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 25. září 2008 JUDr. Pavel Krbek, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/25/2008
Spisová značka:20 Cdo 108/2007
ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.108.2007.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§351 předpisu č. 99/1963Sb.
§243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.
§218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-02