ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.1509.2008.1
sp. zn. 20 Cdo 1509/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Petra Šabaty a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně M. B., proti neoznačenému žalovanému, o vyloučení věcí z výkonu rozhodnutí, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn.0 Nc 5186/2006, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 10. 2006, č. j. 21 Co 487/2006-10, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 27. 10. 2006, č. j. 21 Co 487/2006-10, krajský soud postupem podle §218a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), odmítl pro opožděnost odvolání žalobkyně proti usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 9. 8. 2006, č. j. Nc 5186/2006-6, jímž okresní soud odmítl žalobu žalobkyně podle §43 odst. 2 o. s. ř., protože nesplňovala náležitosti stanovené v ustanovení §42 odst. 4 a §79 odst. 1 a 2 o. s. ř., přičemž tyto nedostatky nebyly odstraněny ani na výzvy soudu.
Usnesení odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním.
Dovolání není přípustné.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Podle ustanovení §238, §238a a §239 odst. 1 a 2 o.s.ř. dovolání přípustné není, neboť se nejedná o žádný ze zde taxativně vyjmenovaných případů. Přípustnost dovolání nelze dovozovat ani z §239 odst. 3 o.s.ř., neboť napadeným usnesením nebylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení, nýbrž jím bylo podle §218a o. s. ř. jako opožděné odmítnuto odvolání proti usnesení soudu prvního stupně.
Dovolání není přípustné ani podle §237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení, jímž odvolací soud odmítl odvolání jako opožděné, není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. též usnesení Nejvyššího soudu z 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 10, ročník 1998 pod pořadovým číslem 61, případně usnesení téhož soudu z 28. 8. 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 1997 pod č. 88).
Nejvyšší soud proto bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) dovolání podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, větu první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. (žalovaný nebyl řádně označen a žalobkyně na ně nemá právo).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. července 2008
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu