ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.175.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 175/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného P. f. Č. r., zastoupeného advokátkou, proti povinnému J. Š., zastoupenému advokátem, pro 12 506,- Kč s příslušenstvím, prodejem nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 4 E 454/2004, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 3. 2005, č. j. 10 Co 312/2005-42, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 22. 10. 2004, č.j. 4 E 454/2004-12, ve znění opravného usnesení ze dne 6. 1. 2005, č.j. 4 E 454/2004-37, jímž okresní soud nařídil podle svého platebního rozkazu ze dne 27. 11. 2002, č.j. 1 Ro 682/2002-24, výkon rozhodnutí. Odvolací soud dospěl k závěru, že všechny předpoklady pro nařízení výkonu rozhodnutí jsou splněny; podkladový platební rozkaz je formálně vykonatelný, neboť byl – jak vyplývá z dodejky založené v nalézacím spise – doručen povinnému dne 16. 12. 2002 do vlastních rukou.
V dovolání – jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §238a odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) – namítá povinný existenci dovolacích důvodů podle §241a odst. 2 písm. a), b) o.s.ř. Je přesvědčen, že oprávněný nepředložil listiny potřebné k nařízení výkonu rozhodnutí; návrh na nařízení výkonu rozhodnutí oprávněný nepodepsal a do spisu nezaložil ani originál plné moci pro právní zástupkyni, originál jejího osvědčení jako plátce daně z přidané hodnoty a originál platebního rozkazu s doložkou vykonatelnosti, ačkoli platební rozkaz byl vydán na pobočce soudu v K.; v krajním případě měly být předloženy alespoň ověřené kopie těchto listin. V neověřené kopii byl předložen i výpis z katastru nemovitostí. Odvolací soud zatížil řízení vadou, pokud tyto nedostatky neodstranil a pokud si k námitce stran nevykonatelnosti platebního rozkazu nevyžádal celý nalézací spis Okresního soudu v Bruntále – pobočky v Krnově zn. 1 Ro 682/2002. Výkon rozhodnutí byl nařízen ve větším rozsahu, než který stačí k uspokojení oprávněného. Povinný navíc podal proti oprávněnému žalobu na určení, že vlastníkem nemovitostí, za jejichž užívání má podle platebního rozkazu platit nájemné, je on a nikoli oprávněný; žaloba byla tedy neoprávněná a neoprávněný je i podkladový platební rozkaz. Oprávněný uvedl povinného do sociální tísně, pročež povinný se ocitl bez prostředků. Navrhl, aby napadené usnesení, případně i usnesení soudu prvního stupně bylo zrušeno a věc byla vrácena příslušnému soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud věc projednal a rozhodl o ní podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. zákona č. 59/2005 Sb.).
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. – jež podle §238a odst. 2 o.s.ř. platí obdobně, a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení §238a odst. 1 písm. c) o.s.ř. – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o.s.ř.).
Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Dovolatel především zpochybnil závěr, že k výkonu navržený platební rozkaz je vykonatelný. Tento závěr je závěrem právním, jehož přezkum je v dovolacím řízení možný v intencích dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. Aby však mohl soud k takovému závěru dospět, musí učinit potřebná skutková zjištění. V projednávaném řízení šlo především o zjištění, že podkladový platební rozkaz povinný převzal a tuto skutečnost potvrdil na doručence dne 16. 12. 2002. Nesprávnost, případně neúplnost tohoto skutkového zjištění pak lze namítat prostřednictvím dovolacích důvodů podle §241a odst. 3 o.s.ř., případně podle §241a odst. 2 písm. a) o.s.ř. Za použití druhého z uvedených důvodů dovolatel vytýká, že šetření provedené odvolacím soudem ohledně okolností doručení platebního rozkazu bylo nedostatečné, neboť soud si nevyžádal celý spis nalézacího řízení.
I když dovolatel zpochybnil právní závěr odvolacího soudu o vykonatelnosti exekučního titulu, učinil tak způsobem neregulérním; jinými slovy, závěr o jeho nevykonatelnosti založil na vlastních skutkových zjištěních odlišných od zjištění, k nimž dospěl soud odvolací. Vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (k nim patří i dovolatelem vytýkané pochybení odvolacího soudu při šetření okolností doručení platebního rozkazu) totiž – jak již bylo řečeno – přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. (§238a odst. 2 o.s.ř.) založit nemohou.
Vady řízení – k založení přípustnosti dovolání nezpůsobilé – jsou uplatňovány rovněž námitkou, že odvolací soud nevyzval oprávněného k doložení řádně podepsaného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, originálu (nebo ověřené kopie) plné moci pro právní zástupkyni, jejího osvědčení jako plátce daně z přidané hodnoty, platebního rozkazu s doložkou vykonatelnosti a výpisu z katastru nemovitostí.
Zásadní právní význam napadeného usnesení nemůže založit ani námitka, že výkon rozhodnutí byl nařízen v rozsahu širším, než stačí k uspokojení oprávněného, neboť je uplatněna teprve v dovolání a odvolacímu soudu k dispozici nebyla. Dovolateli ovšem nic nebrání v tom, aby tuto námitku – je-li přesvědčen o její důvodnosti – uplatnil návrhem na částečné zastavení výkonu rozhodnutí podle §268 odst. 4 o.s.ř. Totéž platí o námitce tíživé sociální situace dovolatele, jež je ostatně ve stádiu nařízení výkonu rozhodnutí vůbec nerozhodná a je uplatnitelná toliko návrhem na odklad provedení výkonu rozhodnutí podle §266 odst. 1 o.s.ř.
Námitkou (vznesenou rovněž teprve v dovolání), že podkladový platební rozkaz je neoprávněný, neboť oprávněný není vlastníkem předmětných nemovitostí, dovolatel zpochybňuje věcnou správnost podkladového platebního rozkazu, kterou však v řízení o výkon rozhodnutí již přezkoumávat nelze; obsahem exekučního titulu je soud výkonu rozhodnutí vázán a je povinen z něj vycházet (srov. např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2000 pod č. 4).
Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je podle §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř.; oprávněnému však ve stadiu dovolacího řízení (podle obsahu spisu) náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. ledna 2008
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu