ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.177.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 177/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné V. L. C., spol. s r.o., zastoupené advokátem proti povinné M. M., pro částku 55.001,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. 27 Nc 2184/2006, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Plzni z 9. 8. 2006, č. j. 15 Co 318/2006-34, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím krajský soud změnil usnesení ze 7. 3. 2006, č. j. 27 Nc 2184/2006-5 (jímž okresní soud nařídil exekuci rozhodčího nálezu rozhodce M. K., ze 16. 2. 2006, sp. zn. 386/06) tak, že návrh na její nařízení zamítl. Své rozhodnutí odůvodnil závěrem, že k exekuci navržený rozhodčí nález, protože nebyl doručen způsobem předepsaným ustanovením §46 odst. 5 a 6 o.s.ř. v rozhodném znění, nenabyl formální vykonatelnosti. Povinná na adrese svého bydliště v okamžiku doručování nebyla zastižena, neboť byla dlouhodobě v zahraničí (minimálně v období od 14. 2. do 21. 2. 2006), což potvrdil i držitel poštovní licence.
V dovolání oprávněná namítá nesprávné právní posouzení věci; naplnění dovolacího důvodu podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. spatřuje v – podle jejího názoru nesprávné – aplikaci ustanovení §46 odst. 5 a 6 o.s.ř. namísto správného užití zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, jehož ustanovení §30 právě ve spojení s ustanovením §19 přiměřené užití občanského soudního řádu vylučuje. Podle názoru oprávněné, jestliže strany využily svého oprávnění založeného ustanovením §19 zákona č. 216/1994 Sb. a „dohodly se na postupu zakotveném v Rozhodčím řádu vydaném sdružením rozhodců s.r.o.“, a tedy mimo jiné i na podmínkách doručování, je – přes nezastižení povinné na adrese uvedené při uzavírání leasingové smlouvy – rozhodčí nález vykonatelný.
Dovolání (přípustné podle §237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.) není důvodné.
Otázkami, zda si mohou strany rozhodčí smlouvy sjednat způsob, jakým jim bude doručen rozhodčí nález, a zda při nedostatku takové dohody bude v dispozici rozhodce určit způsob doručování nálezu odlišně od způsobu upraveného v občanském soudním řádu, se Nejvyšší soud již zabýval. Ve svém usnesení z 26. 4. 2007, sp. zn. 20 Cdo 1612/2006 (publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2008 pod poř. č. 2), dospěl k závěru, že písemné vyhotovení rozhodčího nálezu musí být stranám doručeno postupy zakotvenými v ustanoveních občanského soudního řádu, týkajících se doručování písemností (§45 a násl. o.s.ř.). Je tomu tak proto, že doručování rozhodnutí stranám není součástí postupu, kterým rozhodci vedou řízení (§19 odst. 1, 2 a §13 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb.). Stranám (rozhodcům) je umožněno disponovat s procesními pravidly týkajícími se postupu v řízení od okamžiku jeho zahájení do okamžiku ukončení rozhodčího řízení. Rozhodčí řízení končí vydáním rozhodčího nálezu nebo usnesení v těch případech, kdy se nevydává rozhodčí nález (srov. §23, §24 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb.), případně vydáním rozhodčího nálezu nebo usnesení v rámci přezkoumání jinými rozhodci ve smyslu §27 zákona č. 216/1994 Sb. Do okruhu procesních otázek, jejichž úprava je v dispozici stran (rozhodců), doručování rozhodnutí tudíž zásadně nepatří. Mají-li nastat účinky právní moci a vykonatelnosti ve stejném rozsahu jako v případě soudního rozhodnutí, je nezbytné trvat na dodržení pravidel, jimiž se řídí doručování rozhodnutí vydaných v občanském soudním řízení (srov. také např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1592/2006, příp. 20 Cdo 2726/2006 či 20 Cdo 1987/2006 nebo 20 Cdo 3074/2006).
S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že se oprávněné prostřednictvím uplatněných dovolacích důvodů správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud tedy, aniž nařídil jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.), dovolání jako nedůvodné podle §243b odst. 2 věty před středníkem o.s.ř. zamítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je ve smyslu ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o.s.ř. odůvodněn skutečností, že procesně úspěšné povinné v tomto stadiu řízení náklady, na jejichž náhradu by jinak měla právo, (podle obsahu spisu) nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. května 2008
JUDr. Vladimír M i k u š e k, v. r.
předseda senátu