ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.2661.2008.1
sp. zn. 20 Cdo 2661/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné N., a.s., (dříve C. B., a.s. v likvidaci), proti povinnému J. J., pro 400 000,- Kč s příslušenstvím, prodejem movitých věcí, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 26 E 899/97, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. 8. 2002, č. j. 21 Co 503/2001-43, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Povinný napadl dovoláním v záhlaví uvedené rozhodnutí, kterým krajský soud potvrdil usnesení ze dne 30. 4. 1997, č. j. 26 E 899/97-5, jímž Městský soud v Brně nařídil podle směnečného platebního rozkazu Krajského obchodního soudu v Brně ze dne 8. 12. 1994, sp. zn. 5 Sm 473/94, výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného.
Protože dovolání mělo nedostatky bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení a nebylo ani sepsáno advokátem, přičemž ze spisu nevyplývalo, že by povinný byl právnicky vzdělán, soud jej usnesením ze dne 13. 2. 2003, č.j. 26 E 899/97-69, doručeným mu 24. 2. 2003, vyzval, aby ve lhůtě 3 dnů od doručení usnesení doložil, že je zastoupen v souladu s §241 odst. 1,2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a podal řádné dovolání; zároveň jej poučil, že nevyhoví-li výzvě, soud dovolání odmítne (správně dovolací řízení zastaví). Žádost povinného o ustanovení advokáta podle §30 o. s. ř. (č. l. 97) byla usnesením Městského soudu v Brně ze dne 23. 3. 2005, č.j. 26 E 899/97-151, zamítnuta. Dovolatel vytčené nedostatky neodstranil.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2000.
Podle ustanovení §241 odst. 1, věty první, o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám, nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná; v takovém případě musí být i dovolání sepsáno advokátem (srov. §241 odst. 2, větu druhou, o. s. ř.).
Protože podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (k jejímuž splnění je třeba i sepisu dovolání advokátem, viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v Soudní judikatuře č. 6, ročník 2000, pod č. 64) je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání – kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje – vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§241 odst. 1 o. s. ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle §104 odst. 2 a §243c o. s. ř. zastavil.
Povinný z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 4, větu první, §224 odst. 1 a §146 odst. 2, větu první, o. s. ř.; oprávněné, jež by měla na jejich náhradu právo, prokazatelné účelně vynaložené náklady v této fázi řízení dle obsahu spisu nevznikly; tomu odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. října 2008
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu