ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.3182.2006.1
sp. zn. 20 Cdo 3182/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka v exekuční věci oprávněné G. S. M. A. s.r.o., zastoupené advokátkou, proti povinnému M. K., zastoupenému advokátem, pro 488 000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. Nc 2953/2005, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2006, č.j. 19 Co 160/2006-41, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Oprávněná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatit povinnému na náhradě nákladů dovolacího řízení 12 070,- Kč k rukám advokáta.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud změnil usnesení ze dne 11. 5. 2005, č.j. Nc 2953/2005-5, ve znění opravného usnesení ze dne 3. 10. 2005, č. j. Nc 2953/2005-14 (jímž okresní soud nařídil podle rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. 11. 2004, č.j. 48 Cm 261/2003-16, exekuci a jejím provedením pověřil JUDr. M. S., soudního exekutora), tak, že návrh na nařízení exekuce zamítl. Na základě potvrzení o vyslání povinného zaměstnavatelem na pracovní cestu do ciziny doloženým cestovním příkazem, výdajovým pokladním dokladem na zálohu na služební cestu a vyúčtováním pracovní cesty, dospěl k závěru, že k fikci doručení podkladového rozsudku ve smyslu §46 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), ve znění do 31. 12. 2004, nedošlo, neboť povinný se v den pokusu o doručení (3. 12. 2004) nezdržoval v místě doručení (na adrese svého bydliště ve Z. n. S.); v době od 28. 11. 2004 do 10. 12. 2004. se nepřetržitě zdržoval v cizině.
V dovolání oprávněná namítá nesprávné právní posouzení věci podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., jež spatřuje v nesprávném výkladu ustanovení §46 odst. 4 a 5 o.s.ř. Je přesvědčena, že povinný neunesl důkazní břemeno ve smyslu §46 odst. 5 o.s.ř., neboť by musel prokázat, že se na uvedené adrese nezdržoval po celou dobu doručování, resp. po celou dobu uložení zásilky. Pokud se povinný vrátil z ciziny tři dny před uplynutím náhradní doby pro doručení, po kterou byla zásilka uložena, byly splněny podmínky pro náhradní doručení a podkladové rozhodnutí bylo řádně doručeno. Navrhla, aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Povinný se ve svém vyjádření k dovolání ztotožňuje se závěrem odvolacího soudu, že mu podkladové rozhodnutí nebylo doručeno řádně, neboť se v době doručování na uvedené adrese nezdržoval. Navrhl, aby dovolací soud zamítl dovolání jako nedůvodné a přiznal mu náklady dovolacího řízení.
Dovolání – přípustné podle §237 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ve spojení s §238a odst. 1 písm. c) a odst. 2 o.s.ř. – není důvodné.
Podle §46 odst. 4 o.s.ř., ve znění od 1. 1. 2001 do 31. 12. 2004, nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
V poměrech úpravy doručování účinné do 31. 12. 2004 se soudní praxe ustálila na tom, že pro závěr, zda se adresát v místě doručení zdržuje, je rozhodný (pouze) stav, jaký zde byl v době pokusu doručovatele o doručení písemnosti. Tvrzení adresáta, že se v místě doručení nezdržoval teprve v průběhu doby od uložení zásilky na poště do dne, kdy nastala fikce doručení zásilky, je bez významu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2003, sp. zn. 29 Odo 327/2002, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 9, ročník 2003 pod č. 75). Jestliže tedy odvolací soud v souzené věci dovodil, že pro vyvrácení fikce doručení exekučního titulu postačí, že povinný se na adrese svého bydliště nezdržoval v den pokusu o doručení, je jeho právní posouzení správné.
Jelikož dovolatelce se správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud dovolání podle §243b odst. 2, části věty před středníkem, o.s.ř. zamítl.
Protože dovolání bylo zamítnuto, vzniklo povinnému podle ustanovení §142 odst. 1, §224 odst. 1 a §243b odst. 5, věty první, o.s.ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení; ty spočívají v částce 11 770,- Kč, představující odměnu za zastoupení advokátem (§1 odst. 1, §2 odst. 1, §3 odst. 1 bod 5., §10 odst. 3, §12 odst. 1 písm. a/ bod 1. vyhlášky č. 484/2000 Sb.), sníženou dále o 50 % podle §18 odst. 1 vyhlášky, a v částce 300,- Kč paušální náhrady podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. ledna 2008
JUDr. Miroslava J i r m a n o v á, v. r.
předsedkyně senátu