ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.334.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 334/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Petra Šabaty v exekuční věci oprávněné T. 0. C. R., a.s., proti povinnému B. T., zastoupenému advokátem, pro 11.783,- Kč, vedené u Okresního soudu v Sokolově, pod sp. zn. 17 Nc 2749/2004, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze 6. 1. 2006, č.j. 14 Co 721/2005-30, takto:
I. Dovolání proti prvnímu výroku usnesení Krajského soudu v Plzni ze 6. 1. 2006, č.j. 14 Co 721/2005-30, jímž bylo změněno usnesení Okresního soudu v Sokolově z 10. 11. 2005, č.j. 17Nc 2749/2004-16, v prvním odstavci výroku tak, že „se zamítá návrh povinného na zastavení exekuce pro částku 5.231,- Kč“, se zamítá.
II. Dovolání proti druhému výroku téhož usnesení krajského soudu, jímž bylo potvrzeno citované usnesení okresního soudu ve druhém odstavci výroku, kterým „byl návrh povinného na zastavení exekuce pro 6.552,- Kč zamítnut“, se odmítá.
Odůvodnění:
Usnesením z 10. 11. 2005, č. j. 17 Nc 2749/2004-16, okresní soud návrhu povinného na zastavení exekuce s poukazem na ustanovení §71 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb. (dále též jen „správní řád“) zčásti vyhověl a exekuci do částky 5231,- Kč podle §268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. zastavil (první odstavec výroku), a ve zbytku, tj. do částky 6552,- Kč návrh na zastavení exekuce zamítl (druhý odstavec výroku) s odůvodněním, že tříletá prekluzivní lhůta stanovená správním řádem dosud neuplynula.
K odvolání obou účastníků krajský soud ve vyhovující části usnesení okresního soudu změnil tak, že návrh na zastavení exekuce zamítl i do částky 5231,- Kč (výrok I. usnesení odvolacího soudu), a v zamítavé části, týkající se částky 6552,- Kč, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok II. usnesení odvolacího soudu). Své rozhodnutí odvolací soud s poukazem na usnesení Velkého senátu Nejvyššího soudu ze 16. 2. 2005, sp. zn. 31 Cdo 1966/2004, odůvodnil závěrem, že „právo na úhradu za poskytnuté telekomunikační služby podléhá promlčení, a proto při soudním (exekučním) výkonu rozhodnutí správního úřadu nelze použít ustanovení §71 odst. 3 správního řádu.“
V dovolání (zásadní právní význam napadeného rozhodnutí v jeho potvrzujícím výroku spatřuje v rozporu tohoto rozhodnutí s dřívějším rozhodnutím Nejvyššího soudu z 28. 4. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1959/2003, kde je naopak konstatováno, že tříletá prekluzivní lhůta podle §71 odst. 3 správního řádu se uplatní i pro vymožení soukromoprávního nároku provozovatele telekomunikačního zařízení v řízení o výkonu rozhodnutí podle části VI. o.s.ř.) povinný namítá nesprávné právní posouzení věci. Naplnění dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. spatřuje v závěru odvolacího soudu, že předmětné právo nepodléhá prekluzi, nýbrž promlčení a že tudíž ustanovení §71 odst. 3 správního řádu v soudním výkonu rozhodnutí aplikovat nelze.
Dovolání do měnícího (I.) výroku rozhodnutí odvolacího soudu (přípustné podle §237 odst. 1 písm. a/ ve spojení s ustanovením §238a odst. 1 písm. d/, odst. 2 o.s.ř.) není důvodné. Jak již vysvětlil Nejvyšší soud ve svém usnesení sp. zn. 31 Cdo 1966/2004, uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2005, pod poř. č. 82, jímž radikálně změnil předchozí judikaturu, při soudním výkonu rozhodnutí správního úřadu, kterým bylo oprávněnému přiznáno právo, jež podle příslušných hmotněprávních ustanovení podléhá promlčení, se nepoužije ustanovení §71 odst. 3 správního řádu. Z výše uvedeného plyne, že rozhodnutí odvolacího soudu je ve svém měnícím výroku správné, Nejvyšší soud proto dovolání v této části podle ustanovení §243b odst. 2 věty před středníkem o.s.ř. zamítl.
V potvrzujícím (II.) výroku je rozhodnutí odvolacího soudu v souladu s nynější – změněnou – judikaturou (viz opět výše citované publikované rozhodnutí Nejvyššího soudu), přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c), odst. 3 o.s.ř. ve spojení s ustanovením §238a odst. 1 písm. d), odst. 2 o.s.ř. tudíž dána není, a protože napadenému usnesení nepředchází kasační rozhodnutí, nepřichází v úvahu ani přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. b) o.s.ř.; Nejvyšší soud tedy dovolání v této části podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
O případných nákladech exekuce bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. srpna 2008
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.
předseda senátu