ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.3617.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 3617/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné T., spol. s r. o., zastoupené advokátem, proti povinné V. S., zastoupené advokátkou, pro 517.158,- Kč s příslušenstvím, prodejem movitých věcí, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 2 E 1456/2001, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. 3. 2007, č.j. 21 Co 507/2006-65, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v záhlaví uvedeným rozhodnutím (mimo jiné) ve výroku, jímž okresní soud zamítl návrh povinné na odklad provedení výkonu rozhodnutí nařízeného usnesením ze dne 15. 10. 2001, č. j. 2 E 1456/2001-11, potvrdil usnesení ze dne 13. 9. 2006, č. j. 2 E 1456/2001-54, a ve výroku, kterým okresní soud zamítl návrh povinné na zastavení výkonu rozhodnutí, usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadla povinná dovoláním, jež směřuje – hodnoceno podle obsahu – proti jeho výše uvedeným výrokům.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř.“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř.
Přípustnost dovolání proti napadenému potvrzujícímu výroku nezakládají ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř., jelikož rozhodnutí o návrhu na odklad provedení výkonu rozhodnutí v jejich taxativních výčtech uvedeno není a přípustnost dovolání nevyplývá ani z §237 odst. 1 o.s.ř., neboť toto ustanovení ji nezakládá samo o sobě pro kterákoli rozhodnutí ve věcech výkonu rozhodnutí, ale jen (§238a odst. 2 o.s.ř.) pro případy určené ve speciálním ustanovení §238a odst. 1 o.s.ř., kde však – jak již bylo uvedeno – rozhodnutí o návrhu na odklad provedení výkonu rozhodnutí uvedeno není (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 30. 11. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1520/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 12, ročník 2004, pod č. 233).
Ani ve zbývající části, tj. pokud směřuje proti výroku usnesení, kterým odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně v části, jíž byl zamítnut návrh povinné na zastavení výkonu rozhodnutí, zrušil a vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, nelze přípustnost dovolání z ustanovení §237 až §239 o.s.ř. dovodit, jelikož napadený výrok není měnícím ani potvrzujícím a nejedná se o žádné z rozhodnutí vyjmenovaných v ustanovení §239 odst. 1 o.s.ř.
Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařídil jednání (§243a odst. 1, věta první, o.s.ř.), dovolání podle §243b odst. 5 a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
Dovolání bylo odmítnuto, oprávněné náklady tohoto řízení, na jejichž náhradu by jinak měla právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §146 odst. 3, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 o.s.ř. výrok, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádná z účastnic.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. srpna 2008
JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu