ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.4205.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 4205/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Petra Šabaty v exekuční věci oprávněné D. B. A., zastoupené advokátkou, proti povinnému F. L., pro 57.093.528,02 Kč, vedené u Okresního soudu Praha - východ pod sp. zn. 8 Nc 4638/2004, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2006, č. j. 25 Co 567/2006-46, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Povinný napadl dovoláním v záhlaví uvedené rozhodnutí, kterým krajský soud potvrdil usnesení okresního soudu ze dne 13. 4. 2006, č.j. 8 Nc 4638/2004-33, jímž soud prvního stupně nevyhověl návrhu povinného a neustanovil mu pro řízení, vedené pod sp. zn. 8 Nc 4638/2004, právního zástupce. Soud prvního stupně dovodil, že u povinného jsou sice splněny předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků ve smyslu ustanovení §138 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., o občanském soudním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.), ustanovení zástupce pro řízení však nevyžadovala ochrana jeho zájmů.
Povinný napadl usnesení – navzdory poučení o nepřípustnosti dovolání – dovoláním, v němž brojí proti závěru krajského soudu s tím, že nevyhověním jeho žádosti nemůže „projevit pravdivou skutečnost oprávnění oprávněného postupu vůči mě obžalovanému“.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Jde-li o usnesení odvolacího soudu, upravují přípustnost dovolání ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Podle ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř. dovolání není přípustné, neboť jím napadené usnesení není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 10/1998 pod č. 61, příp. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 11/1997 pod č. 88).
Ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. přípustnost dovolání nezakládají, protože usnesení, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o nevyhovění návrhu o ustanovení právního zástupce, v jejich taxativních výčtech není vyjmenováno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2002, sp. zn. 26 Co 1712/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 10/2002 pod č. 196).
Nejvyšší soud proto dovolání – aniž vyžadoval splnění podmínky obligatorního zastoupení dovolatele (§241b odst. 2 o. s. ř.) – odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o. s. ř.).
O případné náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. zákona č. 120/2001 Sb.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. ledna 2008
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu