ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.620.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 620/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka v exekuční věci oprávněné P. P., s. r. o., zastoupené advokátkou, proti povinnému J. J., zastoupenému advokátkou, pro 251 616,60 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 48 Nc 10279/2003, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 12. 2004, č.j. 9 Co 1520/2004-40, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 6. 10. 2003, č.j. 48 Nc 10279/2003-18, jímž okresní soud nařídil podle svého rozsudku ze dne 3. 1. 1996, sp. zn. 39 C 296/93, exekuci a jejím provedením pověřil JUDr. J. T., soudního exekutora. Odvolací soud dospěl k závěru, že předpoklady pro nařízení exekuce byly v dané věci splněny; oprávněná prokázala svou aktivní legitimaci ve smyslu §36 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 120/2001 Sb.“), neboť předepsaným způsobem doložila přechod práva listinou s úředně ověřenými podpisy.
V dovolání – jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §238a odst. 1 písm. c) a §237 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) – namítá povinný nesprávné právní posouzení věci. Otázku zásadního právního významu spatřuje v posouzení, zda je oprávněná ve věci aktivně legitimovaná. Je přesvědčen, že předložená listina (smlouva o postoupení pohledávek) přechod práva podle §256 odst. 1) o.s.ř. neprokazuje, neboť vykazuje znaky neurčitosti a nesrozumitelnosti. Ze smlouvy o postoupení pohledávky není zřejmé, kdy byla skutečně uzavřena, zda 13. 7. 1999, 20. 2. 2002 nebo 21. 2. 2002. Jestliže byla uzavřena teprve 21. 2. 2002, pak Ing. L. V. již neměl oprávnění smlouvu podepsat. Ke smlouvě o postoupení pohledávky není rovněž přiložena plná moc pro Ing. Z. S., kterou by ho jednatel oprávněné zmocnil k podpisu. Soud se nezabýval tím, kdy se příloha ke smlouvě o postoupení pohledávek stala její nedílnou součástí a zda je v ní skutečně obsažena pohledávka z exekučního titulu. Navrhl, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení a věc vrátil k dalšímu řízení.
Oprávněná ve svém vyjádření navrhla, aby dovolání bylo zamítnuto. Listina prokazující postoupení pohledávky obsahuje veškeré náležitosti stanovené zákonem. Předmětná pohledávka přešla na oprávněnou na základě veřejné dražby konané dne 13. 7. 1999, kde byla vydražitelka náležitě zastoupena na základě plné moci uložené u postupitele. Ze strany povinného se jedná o zřejmou spekulaci a snahu vyhnout se plnění svých povinností.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. zákona č. 59/2005 Sb.).
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. – jež podle §238a odst. 2 o. s. ř. platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení §238a odst. 1 písm. c) o.s.ř. a §130 zákona č. 120/2001 Sb. – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o.s.ř.).
Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Dovolatel zpochybnil závěr odvolacího soudu, podle něhož je oprávněná aktivně věcně legitimována v exekučním řízení. Tento závěr je závěrem právním, jehož přezkum v dovolacím řízení je možný v intencích dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. Aby však mohl soud k takovému závěru dospět, musí učinit potřebná skutková zjištění. V projednávaném řízení šlo především o zjištění, že předložená listina prokazuje přechod práva z exekučního titulu na oprávněnou. Nesprávnost, případně neúplnost tohoto skutkového zjištění pak lze namítat prostřednictvím dovolacích důvodů podle §241a odst. 3 o.s.ř., případně §241a odst. 2 písm. a) o.s.ř.
Žádný z těchto dovolacích důvodů (k založení přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ a §238a odst. 2 o.s.ř. ostatně nezpůsobilých) však dovolatel neuplatňuje; ač v dovolání ohlašuje dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., ve skutečnosti (posuzováno podle obsahu) polemizuje se závěrem odvolacího soudu, že předložená listina dokládá přechod práva na oprávněnou. Tato argumentace je ovšem kritikou samotného hodnocení důkazů, jež však se zřetelem k zásadě volného hodnocení důkazů (§132 o.s.ř.) nelze napadnout žádným dovolacím důvodem. Na nesprávnost hodnocení důkazů lze totiž usuzovat jen ze způsobů, jak soud hodnocení důkazů provedl. Nelze-li soudu v tomto směru vytknout žádné pochybení, pak není možné ani polemizovat s jeho skutkovými závěry (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. 2006, sp. zn. 20 Cdo 1507/2006).
Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je podle §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení rozhodne soudní exekutor (§88 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. května 2008
JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r.
předsedkyně senátu