ECLI:CZ:NS:2008:21.CDO.1446.2008.1
sp. zn. 21 Cdo 1446/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce A. P., proti žalovanému R. A. s.r.o., o „vyplacení cestovních náhrad“, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp.zn. 19 Nc 374/2002, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 7. srpna 2003, č.j. 10 Co 540/2003-23, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Plzni k odvolání žalobce usnesením ze dne 7. 8. 2003, č.j. 10 Co 540/2003-23, rozhodl, že soudkyně Okresního soudu Plzeň-město JUDr. J. T. není vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u Okresního soudu Plzeň město pod sp. zn. 19 Nc 374/2002, a potvrdil usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 29. 8. 2002, č.j. 19 Nc 374/2002-5, jímž bylo odmítnuto „podání žalobce ze dne 5. 6. 2002 ve věci vyplacení cestovních náhrad“ a rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení; současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud dospěl shodně se soudem prvního stupně k závěru, že podání žalobce ze dne 5. 6. 2002 ani po jeho doplnění (které učinil podáním ze dne 1. 8. 2002 na výzvu soudu prvního stupně ze dne 17. 6. 2002) nesplňuje základní zákonné předpoklady řádného návrhu na zahájení řízení (v žalobě ani v jejím doplnění není uvedeno, „jakou přesnou částku žalobce žádá, z čeho sestává a vylíčení rozhodujících skutečností“), přičemž se jedná o zásadní vady podání, pro které nelze v řízení nadále pokračovat.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které bylo doručeno Okresnímu soudu Plzeň-město dne 6. 10. 2003.
V průběhu dovolacího řízení bylo zjištěno, že usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 1. 4. 2004, č.j. 27 K 4/2004-51, byl na majetek žalovaného (obchodní společnosti R. A. s.r.o., nesoucí do 8. 5. 2002 obchodní firmu B. s.r.o.) prohlášen konkurs, jehož účinky nastaly dne 1. 4. 2004, a že správcem konkursní podstaty ustaven JUDr. P. P. Řízení v projednávané věci bylo poté přerušeno podle ustanovení §14 odst. 1 písm. c) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 30. 4. 2004 (tj. ve znění účinném v době prohlášení konkursu na majetek žalovaného), až do 27. 6. 2006, kdy nabylo právní moci usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 5. 2006, č.j. 27 K 4/2004-138, jímž byl konkurs na majetek žalovaného zrušen ke dni 24. 5. 2006 po splnění rozvrhového usnesení (§44 odst. 5 věta druhá, §45 odst. 1 stejného zákona).
Jak vyplývá ze záznamu sepsaného u Okresního soudu Plzeň-město dne 12. 5. 2004, žalobce vzal své dovolání proti usnesení odvolacího soudu zpět.
Protože dovolání bylo žalobcem vzato zcela zpět, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) podle ustanovení §243b odst. 5 věty druhé o.s.ř. dovolací řízení zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. května 2008
JUDr. Mojmír Putna, v. r .
předseda senátu