ECLI:CZ:NS:2008:21.CDO.1964.2007.1
sp. zn. 21 Cdo 1964/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Romana Fialy v právní věci žalobce Ing. P. Ch., proti žalované České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 5, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti „rozhodnutí odvolacího Měst. soudu v Praze č.j. 54 Co 355/2003-28 z 30. 9. 03 a proti jemu předchozímu rozh. OS P5 č.j. 25 C 66/2003-23 ze dne 11. 4. 2003“, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 5 Nc 1408/2003, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. listopadu 2005, č.j. 53 Co 419/2005-27, takto:
I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Podáním datovaným dne 1. 11. 2003, které došlo Obvodnímu soudu pro Prahu 5 dne 5. 11. 2003, označeným mimo jiné jako „žaloba pro zmatečnost proti rozhodnutí č.j. 54 Co 355/2003-28 z 30. 9. 03“, žalobce sdělil, že „koná tímto podáním neodkladně úkon žaloby pro zmatečnost proti rozhodnutí odvolacího Měst. soudu v Praze č.j. 54 Co 355/2003-28 z 30. 9. 03 a proti jemu předchozímu rozh. OS P5 č.j. 25 C 66/2003-23 ze dne 11. 4. 2003 o zamítnutí žádosti na odpuštění soudních poplatků dle §138 OSŘ“.
Obvodní soud pro Prahu 5 - poté, co usnesením ze dne 15. 12. 2003, č.j. 5 Nc 1408/2003-4, žalobce vyzval, aby ve lhůtě 14 dnů od doručení usnesení doplnil náležitosti návrhu na zahájení řízení (žaloby) způsobem, který konkrétně specifikoval, a poučil ho, že v případě neopravení a nedoplnění podání k němu nebude přihlížet - usnesením ze dne 12. 2. 2004, č.j. 5 Nc 1408/2003-13, ve znění usnesení ze dne 2. 2. 2005, č.j. 5 Nc 1408/2003-20 (které bylo potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 3. 8. 2005, č.j. 21 Co 368/2005-23) rozhodl, že „podání žalobce se odmítá“, že „návrhu žalobce na prodloužení lhůty k odstranění vad podání se nevyhovuje“, že „návrhu žalobce na prominutí zmeškání lhůty stanovené k odstranění vad podání se nevyhovuje“ a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dospěl k závěru, že podání žalobce ze dne 1. 11. 2003, které postrádá náležitosti řádného návrhu na zahájení řízení ve smyslu ustanovení §42 odst. 4, §232 a §229 o.s.ř., muselo být podle ustanovení §43 odst. 2 o.s.ř. odmítnuto, neboť žalobce ho ve stanovené lhůtě 14 dnů (do 12. 1. 2004) řádně a včas nedoplnil, že zmeškání soudcovské lhůty stanovené k doplnění vadného podání nelze prominout postupem podle ustanovení §58 o.s.ř. a že skutečnosti uváděné žalobcem (zejména složitost, komplikovanost a právní náročnost případu) nejsou samy o sobě omluvitelným důvodem prodloužení soudcovské lhůty stanovené mu k doplnění jeho podání.
K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 30. 11. 2005, č.j. 53 Co 419/2005-27, usnesení soudu prvního stupně ve výroku o odmítnutí podání („ad I.“) a ve výroku o nákladech řízení („ad III.“) potvrdil, odvolání žalobce do výroku, kterým nebylo vyhověno návrhu žalobce na prodloužení lhůty k odstranění vad podání („ad II.“), odmítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Dospěl shodně se soudem prvního stupně k závěru, že podání žalobce ani po jeho doplnění nesplňuje základní zákonné předpoklady řádného návrhu na zahájení řízení, přičemž se jedná o zásadní vady podání, pro které nelze v řízení nadále pokračovat (§43 odst. 2 o.s.ř.). Protože proti výroku usnesení o určení soudcovské lhůty k provedení úkonu (§55 o.s.ř.) není podle ustanovení §202 odst. 1 písm. a) o.s.ř. odvolání přípustné, o čemž byl žalobce poučen, odvolací soud jeho odvolání v této části podle ustanovení §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po přezkoumání věci dospěl k závěru, že meritornímu rozhodnutí o dovolání brání nedostatek podmínky dovolacího řízení.
Podle §240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle ustanovení §241 odst. 1 o.s.ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy [tj. ve věcech uvedených v ustanovení §3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů].
Podle ustanovení §241 odst. 2 o.s.ř. odstavec 1 neplatí,
a) je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání,
b) je-li dovolatelem právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek, jedná-li za ně osoba uvedená v §21, 21a anebo v §21b, která má právnické vzdělání.
Podle ustanovení §241 odst. 3 o.s.ř. odstavec 1 neplatí také tehdy, je-li dovolatelem obec, kterou zastupuje stát podle §26a, jedná-li jménem státu za zastoupenou obec osoba uvedená v §26a odst. 3, která má právnické vzdělání.
Podle ustanovení §241 odst. 4 o.s.ř. musí být dovolání sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21, v §21a, §21b anebo v §26a odst. 3, která má právnické vzdělání.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádnost tohoto opravného prostředku odůvodňuje požadavek, aby dovolatel, který je fyzickou osobou, měl právnické vzdělání nebo, jestliže takového vzdělání nedosáhl, aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc (advokátem), popřípadě notářem, jde-li v řízení o věc uvedenou v ustanovení §3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. V případě, že dovolatelem je právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek (kraj), uvedená okolnost má za následek, že za něj musí jednat osoba uvedená v §21 o.s.ř., v §21a o.s.ř. nebo v §21b o.s.ř. anebo osoba uvedená v ustanovení §26a odst. 3 o.s.ř., je-li dovolatelem obec, kterou zastupuje stát podle §26a o.s.ř., která má právnické vzdělání, nebo že musí být při podání dovolání zastoupen advokátem, popřípadě, jde-li v řízení o věc uvedenou v ustanovení §3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, notářem. Z ustanovení §241 odst. 4 o.s.ř. současně vyplývá, že dovolání musí být sepsáno advokátem, notářem [jde-li v řízení o věc uvedenou v ustanovení §3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů] nebo osobou uvedenou v §21 o.s.ř., v §21a o.s.ř. v §21b o.s.ř. anebo v §26a odst. 3 o.s.ř., která má právnické vzdělání, ledaže by byla dovolatelem fyzická osoba, která dosáhla právnické vzdělání.
Ustanovení §241 o.s.ř., které určuje tzv. povinné (nucené) zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit (postupem uvedeným v ustanovení §241b odst.2 o.s.ř.), bez jejíhož splnění však nelze meritorně (věcně) rozhodnout o dovolání.
V posuzované věci žalobce, který je fyzickou osobou, podal ve dvouměsíční lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř. včasné dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, aniž by při tomto úkonu byl zastoupen advokátem, dovolání nebylo advokátem sepsáno a nebylo prokázáno (a ani tvrzeno), že by žalobce měl právnické vzdělání.
Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 20. 4. 2006, č.j. 5 Nc 1408/2003-31, které bylo žalobci doručeno dne 14. 5. 2006 (náhradním způsobem ve smyslu ustanovení §46 odst. 6 o.s.ř.), žalobce vyzval, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. listopadu 2005, č.j. 53 Co 419/2005-27; zároveň ho upozornil, že nebude-li ve stanovené lhůtě předložena soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Soud prvního stupně tímto usnesením žalobce rovněž poučil, že může před uplynutím stanovené lhůty navrhnout, aby mu bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků a aby mu byl pro podání dovolání ustanoven zástupce z řad advokátů, jakož i o možnosti (a podmínkách) požádat Českou advokátní komoru, aby mu advokáta určila. Poté, co žalobce podáním ze dne 24. 6. 2006 požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 15. 11. 2006, č.j. 5 Nc 1408/2003-37, které bylo potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 20. 2. 2007, č.j. 53 Co 508/2006-44, návrh žalobce zamítl; toto usnesení podle potvrzení ve spise nabylo právní moci dne 9. 3. 2007.
Přestože usnesení soudu prvního stupně ze dne 20. 4. 2006, č.j. 5 Nc 1408/2003-31, obsahující výzvu k odstranění nedostatku povinného zastoupení bylo žalobci řádně doručeno a jeho žádosti na ustanovení zástupce z řad advokátů nebylo vyhověno, žalobce do dnešního dne neodstranil nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení §241 o.s.ř., ačkoliv byl o důsledcích své nečinnosti poučen.
Nejvyšší soud České republiky proto řízení o dovolání žalobce - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 věty třetí o.s.ř. zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. ledna 2008
JUDr. Mojmír Putna, v. r.
předseda senátu