ECLI:CZ:NS:2008:21.CDO.3822.2007.1
sp. zn. 21 Cdo 3822/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce J. D., zastoupeného advokátkou, proti žalovanému P. k. Ú., s. p., zastoupenému advokátem, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaného K. p., a.s., V. I. G., o náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 11 C 45/2001, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. května 2007 č.j. 26 Co 367/2006-242, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 22.5.2007 č.j. 26 Co 367/2006-242 změnil rozsudek Okresního soudu v Trutnově ze dne 12.4.2006 č.j. 11 C 45/2001-155 v části napadeného výroku III., jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení 57.596,- Kč s příslušenstvím, tak, že žalovanému stanovil povinnost zaplatit žalobci částku 57.596,- Kč s úroky z prodlení, které ve výroku uvedl, ve zbývající části výroku III. ohledně částky 633.165,- Kč a ve výroku IV., kterým byla zamítnuta žaloba ohledně „přiznání úroků z prodlení za delší dobu a ve vyšší sazbě“, než jak je v rozsudku uvedeno, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a zároveň rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit „České republice na účet Okresního soudu v Trutnově soudní poplatek ve výši 2.310,- Kč“ a „státem zálohované náklady řízení 20.300,- Kč“, dále, že „České republice se vůči žalobci nepřiznává právo na náhradu nákladů odvolacího řízení“ a že „žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před okresním ani před krajským soudem“. Odvolací soud se po doplnění dokazování ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že v daném případě jsou dány předpoklady pro vznik odpovědnosti za škodu při nemoci z povolání, a protože „je žalobce schopen vykonávat práce v rozsahu 80% své původní pracovní kapacity“, „je třeba náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti stanovit s přihlédnutím k výdělku, kterého by mohl žalobce dosahovat i po zjištění existence nemoci z povolání a nedosahuje ho pouze proto, že tomu brání nedostatek pracovních příležitostí“. Vzhledem k tomu, že podle názoru odvolacího soudu „je nutno vycházet z tzv. pravděpodobného výdělku, ale zjištěného v době, za kterou je náhrada škody žádána“, odvolací soud z tohoto důvodu změnil rozsudek soudu prvního stupně a ohledně dalších 57.596,- Kč žalobě vyhověl.
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu (do potvrzujícího výroku II.) podal žalobce dovolání, které podáním ze dne 28.8.2007 vzal výslovně zpět.
Protože dovolání bylo vzato zcela zpět, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) podle ustanovení §243b odst. 5 věty druhé o.s.ř. dovolací řízení zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §150 a §151 o.s.ř., neboť žalobce, který z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, nemá na náhradu svých nákladů právo a žalovanému, i když by měl právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení (srov. §142 odst. 1 o.s.ř.), dovolací soud s ohledem na okolnosti projednávané věci toto právo nepřiznal.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. srpna 2008
JUDr. Zdeněk N o v o t n ý, v. r.
předseda senátu