Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 02.07.2008, sp. zn. 21 Cul 3/2008 [ usnesení / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2008:21.CUL.3.2008.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2008:21.CUL.3.2008.1
sp. zn. 21 Cul 3/2008 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Mojmíra Putny o návrhu Ing. Z. Z. , jako správce konkursní podstaty úpadce Ing. J. Č., zastoupeného JUDr. Milenou Novákovou, advokátkou se sídlem v Českém Krumlově, Rooseveltova č. 37, podaném proti Nejvyššímu soudu České republiky na určení lhůty k provedení procesního úkonu ve věci vedené pod sp. zn. 29 Odo 1027/2006, takto: I. Návrh navrhovatele Ing. Z. Z. na určení lhůty Nejvyššímu soudu České republiky v Brně k rozhodnutí o dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. listopadu 2005 č.j. 15 Cmo 145/2005-421 se zamítá . II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 27.4.2005 č.j. 13 Cm 556/2001-353 zamítl žalobu, kterou se žalobce Trading Třeboň, s.r.o. se sídlem v Třeboni, Sokolská č. 34/1, IČ 62526448 domáhal vyloučení ve výroku označených movitých věcí ze soupisu konkursní podstaty úpadce Ing. J. Č., žalobci uložil, aby vydal do konkursní podstaty úpadce Ing. J. Č. uvedené movité věci a žalobu správce konkursní podstaty Ing. Z. Z. o vydání dalších movitých věcí zamítl; současně rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 12.850,- Kč k rukám advokátky JUDr. Mileny Novákové a že žalobce je povinen zaplatit České republice - Krajskému soudu v Českých Budějovicích "státem zálohované znalečné" ve výši 103.931,- Kč. K odvolání žalobce Trading Třeboň, s.r.o. se sídlem v Třeboni, Sokolská č. 34/1, Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 10.11.2005 č.j. 15 Cmo 145/2005-421 rozsudek soudu prvního stupně (s výjimkou nenapadeného výroku o zamítnutí žaloby správce konkursní podstaty Ing. Z. Z. o vydání dalších movitých věcí) potvrdil a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení 17.493,- Kč k rukám advokátky JUDr. Mileny Novákové. Žalobce Trading Třeboň, s.r.o. se sídlem v Třeboni, Sokolská č. 34/1 podal proti tomuto rozsudku odvolacího soudu dovolání, které došlo soudu prvního stupně dne 29.3.2006. Krajský soud v Českých Budějovicích po provedení úkonů podle ustanovení §241b o.s.ř. věc předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání; spis byl Nejvyššímu soudu doručen dne 12.7.2006. Návrhem ze dne 6.6.2008, který byl Nejvyššímu soudu ČR doručen dne 9.6.2008, se navrhovatel domáhá, aby byla Nejvyššímu soudu uložena povinnost projednat nebo rozhodnout dovolání žalobce Trading Třeboň, s.r.o. se sídlem v Třeboni, Sokolská č. 34/1, podané proti rozsudku Vrchní soud v Praze ze dne 10.11.2005 č.j. 15 Cmo 145/2005-421. Návrh zdůvodnil tím, že v řízení dochází k průtahům a že "náprava" nebyla zjednána ani poté, co podal stížnost k předsedkyni Nejvyššího soudu. Nejvyšší soud České republiky, jehož jiný senát než který je podle rozvrhu práce povolán k rozhodnutí o dovolání podaném proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10.11.2005 č.j. 15 Cmo 145/2005-421 je příslušný k projednání návrhu [§174a odst.3, část věty druhé za středníkem zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích) ve znění pozdějších předpisů - dále jen "zákon o soudech a soudcích"], dospěl k závěru, že návrh není důvodný. Podle ustanovení §1 o.s.ř. občanský soudní řád upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k zachovávání zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob. Podle ustanovení §6 o.s.ř. v řízení postupuje soud v součinnosti se všemi účastníky tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly spolehlivě zjištěny. Nepostupuje-li soud (v rozporu se zákonem) tak, aby ochrana práv byla rychlá, a dochází-li tedy v řízení k průtahům, mohou se fyzické a právnické osoby obrátit na příslušný orgán státní správy soudů se stížností na postup soudu (srov. §164 odst.1 zákona o soudech a soudcích). Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že jeho stížnost na průtahy v řízení, kterou podal u příslušného orgánu státní správy soudů, jím nebyla řádně vyřízena, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (§174a odst.1 zákona o soudech a soudcích). Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává (kdo je navrhovatelem), o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován (§174a odst.2 věta druhá zákona o soudech a soudcích). Soud návrh odmítne, jestliže navrhovatel nepodal stížnost na průtahy v řízení, nebo byl-li podán někým, kdo není k jeho podání oprávněn, anebo jestliže navrhovatel neopravil nebo nedoplnil řádně návrh v určené lhůtě (§174a odst.5 věta druhá zákona o soudech a soudcích). Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází (§174a odst.6 zákona o soudech a soudcích). Dospěje-li soud k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy; touto lhůtou je soud, příslušný k provedení procesního úkonu, vázán (§174a odst.7 věta první zákona o soudech a soudcích). Nestanoví-li zákon o soudech a soudcích jinak, použijí se pro řízení o návrhu na určení lhůty přiměřeně ustanovení části první a části třetí občanského soudního řádu (§174a odst.4 věta druhá zákona o soudech a soudcích). V projednávané věci Nejvyšší soud zjistil, že o dovolání proti rozsudku Vrchní soud v Praze ze dne 10.11.2005 č.j. 15 Cmo 145/2005-421 bylo rozhodnuto rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 1.7.2008 č.j. 29 Odo 1027/2006. Protože o ve věci bylo již rozhodnuto, byl návrh podle ustanovení §174a odst. 6 části věty před středníkem zákona o soudech a soudcích zamítnut. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §174a odst. 4 věty druhé zákona o soudech a soudcích a §151 odst. 1 o.s.ř. neboť navrhovatel nemá ve smyslu ustanovení §174a odst. 7 věty druhé zákona o soudech a soudcích právo, aby mu stát nahradil náklady, které mu v tomto řízení vznikly. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 2. července 2008 JUDr. Ljubomír Drápal předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/02/2008
Spisová značka:21 Cul 3/2008
ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:21.CUL.3.2008.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Kategorie rozhodnutí:C
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-02