ECLI:CZ:NS:2008:25.CDO.1016.2008.1
sp. zn. 25 Cdo 1016/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka ve věci žalobkyně G. P., a.s., proti žalovanému T. V., o 52.500,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 54 C 109/2006, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. listopadu 2007, č.j. 8 Co 756/2007-48, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 16. 11. 2007, č. j. 8 Co 756/2007-48, potvrdil usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 12. 7. 2007, č.j. 54 C 109/2006-42, kterým bylo pro opožděnost odmítnuto odvolání žalovaného proti rozsudku téhož soudu ze dne 7. 11. 2006, č.j. 54 C 109/2006-27 (jímž tento soud uložil žalovanému zaplatit žalobci 52.500 Kč s příslušenstvím), a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Usnesení odvolacího soudu napadl žalovaný, nezastoupený advokátem, dovoláním, v němž namítá nesprávnost citovaného rozsudku soudu prvního stupně a zpochybňuje oprávněnost použití fikce doručení tohoto rozsudku.
Dovolání není přípustné (o čemž byli účastníci správně poučeni v písemném vyhotovení napadeného usnesení).
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu je upravena v ustanoveních §237, §238, §238a a v §239 o.s.ř.
Přípustnost dovolání podle §237 o.s.ř. není dána, neboť napadeným usnesením odvolacího soudu nebylo změněno (§237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.) či potvrzeno (§237 odst. 1 písm. b/ a c/ o.s.ř.) rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé.
Dovolání není přípustné podle §238, §238a a §239 odst. 1 a 2 o.s.ř., neboť se nejedná o žádný z případů v uvedených ustanoveních vyjmenovaných.
Přípustnost dovolání není možno dovodit ani z ustanovení §239 odst. 3 o.s.ř., neboť podle tohoto ustanovení je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž byla postupem podle §43 o.s.ř. (tedy z důvodu neodstranění vad podání) odmítnuta žaloba, popřípadě jímž byl podle tohoto ustanovení odmítnut jiný návrh na zahájení řízení. Odmítl-li soud prvního stupně podle §208 odst. 1 o.s.ř. odvolání jako opožděné, není proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno, dovolání přípustné. Ke stejnému závěru dospěl Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 20. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 1124/2001, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2003, sešit č. 5, pod č. 41.
Z výše uvedeného vyplývá, že přípustnost dovolání nelze opřít o žádné zákonné ustanovení, proto Nejvyšší soud dovolání podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o.s.ř. odmítl, aniž se jím mohl věcně zabývat.
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. a je odůvodněn tím, že dovolatel, jehož dovolání bylo odmítnuto, by měl nahradit náklady dovolacího řízení protistraně, jíž však podle obsahu spisu v tomto stádiu řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. května 2008
JUDr. Robert Waltr, v. r.
předseda senátu