ECLI:CZ:NS:2008:25.CDO.1503.2006.1
sp. zn. 25 Cdo 1503/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní ve věci žalobce S. K., zastoupeného advokátkou, proti žalované označené jako C. W., a. s., o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 9 C 60/2004, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 1. 2006, č. j. 57 Co 43/2006-59, takto:
I. Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 1. 2006, č. j. 57 Co 43/2006-59, ve výroku, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, a ve výroku o náhradě nákladů řízení, spolu s usnesením Okresního soudu v Opavě ze dne 27. 10. 2005, č. j. 9 C 60/2004-50, se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Okresnímu soudu v Opavě k dalšímu řízení.
II. Dovolání proti výroku usnesení odvolacího soudu, jímž nebylo vyhověno návrhu žalobce, aby na místo žalované do řízení vstoupila C. W., a. s., se zamítá.
Odůvodnění:
Okresní soud v Opavě usnesením ze dne 27. 10. 2005, č. j. 9 C 60/2004-50, zastavil řízení pro nedostatek podmínky řízení podle ustanovení §104 odst. 1 o.s.ř. a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku, vedeného u Krajského soudu v B., oddíl B, vložka, zjistil, že žalovaná označená v žalobě jako „C. W., a. s.,“ zanikla výmazem z obchodního rejstříku ke dni 9. 12. 2003, a proto žaloba podaná soudu dne 18. 12. 2003, tj. po právní moci usnesení o výmazu shora uvedené společnosti, směřuje proti „neexistujícímu subjektu“. Na základě tohoto zjištění dospěl k závěru, že žalovaná není způsobilá být účastníkem řízení.
K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 25. 1. 2006, č. j. 57 Co 43/2006-59, potvrdil usnesení soudu prvního stupně, nevyhověl návrhu žalobce, aby na místo žalované vstoupila C. W., a. s., a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Ztotožnil se se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně, na které nemůže mít vliv ani ta skutečnost, že po zániku v žalobě označené žalované přešlo její jmění na hlavního akcionáře – nástupnickou společnost E. K. G., jejíž obchodní firma je totožná s obchodní firmou zaniklé žalované. Soud dovodil, že byla-li žalovaná v souladu s ustanovením §79 odst. 1 o.s.ř. řádně označena jako právnická osoba včetně uvedení identifikačního čísla, „nelze nové uvedení jiného identifikačního čísla náležejícího konkrétně existující právnické osobě považovat za upřesnění ani za případnou opravu psací chyby a v řízení pokračovat s právnickou osobou zcela jinou“. Dále neshledal podmínky pro aplikaci ustanovení §107a o.s.ř., neboť právní skutečnosti, s nimiž právní předpisy spojují převod nebo přechod práv a povinností účastníka řízení, nastaly před podáním žaloby a nikoli po zahájení řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §239 odst. 1 písm. b) a §239 odst. 2 písm. a) o.s.ř., a to z důvodu podle §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. Namítá, že řádně upřesnil označení žalované „C. W., a. s.,“ na „C. W., a. s.“, a důvodně navrhl postup podle ustanovení §107a o.s.ř., neboť společnost s IČ je nástupnickou společností zanikající společnosti s IČ. Dovolatel uvádí, že zaniklá společnost i nadále vystupuje jako subjekt práva ve správním řízení vedeném u Městského úřadu ve V. a v této souvislosti požaduje, aby byl proveden důkaz rozhodnutím ze dne 20. 1. 2004, sp. zn. Výst. 10302/2003-Va, a spisem Policie ČR – Okresní ředitelství O., sp. zn. ČTS: OROP-835/HK-111-205. Navrhl, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě oprávněnou osobou, řádně zastoupenou advokátem (§240 odst. 1, §241 odst. 1 o.s.ř.), dospěl k závěru, že dovolání proti potvrzujícímu výroku odvolacího soudu, jež je přípustné podle §239 odst. 2 písm. a) o.s.ř., je opodstatněné, zatímco dovolání proti výroku odvolacího soudu, jímž nebylo vyhověno návrhu žalobce, aby na místo žalované vstoupil do řízení jiný účastník, které je přípustné podle §239 odst. 1 písm. b) o.s.ř., není důvodné.
V posuzované věci žalobce označil v žalobě jako žalovanou společnost „C. W., a. s.“. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v B., oddíl B, vložka, vyplývá, že dne 9. 12. 2003 přešlo jako na hlavního akcionáře společnost E. K. G., a. s., jmění zanikající společnosti C. W., a. s., a k témuž dni byla zapsána i změna obchodní firmy společnosti E. K. G., a. s., na C. W., a. s. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného u téhož rejstříkového soudu, oddíl B, vložka, bylo dále zjištěno, že dne 9. 12. 2003 byla společnost C. W., a. s., z obchodního rejstříku vymazána. Žaloba byla u soudu podána dne 18. 12. 2003.
Podle ustanovení §19 o.s.ř. způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.
Podle ustanovení §90 o.s.ř. účastníky řízení jsou žalobce a žalovaný.
Vymezení účastníků řízení se v tomto případě zakládá procesním způsobem; žalobcem je ten, kdo podal u soudu návrh na zahájení řízení (žalobu), a žalovaným je ten, koho žalobce v návrhu (v žalobě) za tohoto účastníka řízení označil. Z ustanovení §79 odst. 1 věty druhé a třetí o.s.ř. pak vyplývá, že v návrhu na zahájení řízení (v žalobě) musí být účastníci řízení označeni tak, aby bylo nepochybné, kdo je účastníkem řízení, aby ho nebylo možné zaměnit s někým jiným (s jinou osobou), a aby s ním soud mohl jednat. Účastníka řízení je proto třeba označit jménem, příjmením, a bydlištěm, jde-li o právnickou osobu pak obchodní firmou nebo názvem a sídlem, popřípadě dalšími údaji umožňujícími přesnou identifikaci účastníka (datem narození, místem podnikání apod.). Ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů se právnická osoba jako účastník řízení označuje rovněž uvedením identifikačního čísla.
S odvolacím soudem je třeba souhlasit, že pokud je v žalobě označen žalobce či žalovaný, jenž nemá v době zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení, jde o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, a soud řízení ve smyslu ustanovení §103 a §104 odst. 1 o.s.ř. zastaví. Jestliže však žaloba obsahuje nepřesné označení účastníka řízení (právnické osoby), jedná se o nesprávné podání, jehož vady je soud povinen postupem podle ustanovení §43 o.s.ř. odstranit. Nepřesnost může spočívat i v tom, že bylo užito k identifikaci účastníka jiného identifikačního čísla, než které mu bylo přiděleno; to platí tím spíše ve věcech, které nejsou spory obchodními a v nichž není údaj o identifikačním čísle obligatorní náležitostí žaloby (srov. ustanovení §79 odst. 1 věta třetí o.s.ř. a contrario) .
Právě o takový případ se zde jedná, neboť jak vyplývá ze shora uvedeného, žalobce v žalobě o náhradu škody označil žalovanou uvedením její obchodní firmy a sídla, tak jak to vyžaduje ustanovení §79 odst. 1 o.s.ř., přičemž - jak vyplývá ze skutkových zjištění - v době zahájení řízení existoval subjekt, charakterizovaný těmito údaji, který měl způsobilost být účastníkem řízení. Jestliže za této situace žalobce v označení žalované v žalobě uvedl i její identifikační číslo, tj. údaj v daném případě zákonem k identifikaci účastníka nevyžadovaný, ač toto číslo náleželo právnické osobě již zaniklé, téhož jména a sídla, nelze dojít bez dalšího k závěru, že jím takto označený subjekt není způsobilým účastníkem řízení ve smyslu ustanovení §104 odst. 1 o.s.ř. Právě to, že bezprostředně po sobě existují dvě odlišné právnické osoby téže obchodní firmy a sídla, činí okolnost, že žalobce použil identifikační číslo již neexistujícího subjektu, vadou žaloby, neboť nepodává-li se rozlišení těchto subjektů z obsahu žaloby, není jasné, koho z nich hodlal žalobce učinit žalovaným. Jelikož jde o vadu žaloby, připadal by v úvahu postup soudu podle ustanovení §43 odst. 1 a 2 o.s.ř., a to za předpokladu, že by sám žalobce tuto vadu neodstranil, což však učinil podáním ze dne 15. 12. 2005 v rámci odvolacího řízení.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že potvrzující výrok usnesení odvolacího soudu není správný. Nejvyšší soud České republiky je proto v tomto rozsahu, jakož i v navazujícím výroku o náhradě nákladů řízení, zrušil (§243b odst. 2 věta za středníkem o.s.ř.). Protože důvody, pro které bylo usnesení odvolacího soudu v uvedené části zrušeno, platí i na usnesení soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i toto usnesení a věc vrátil Okresnímu soudu v Opavě k dalšímu řízení (§243b odst. 3 věta za středníkem o.s.ř.).
Vyslovený právní názor dovolacího soudu je pro další řízení závazný (§243d odst. 1 o.s.ř.).
Podle ustanovení §107a odst. 1 o.s.ř. má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v §107. Podle odstavce 2 soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány.
Odvolací soud věc posoudil v souladu s ustálenou judikaturou, jestliže na základě skutkových zjištění dovodil, že nejsou splněny podmínky pro aplikaci ustanovení §107a o.s.ř., neboť právní skutečnost, s níž je v daném případě spojován přechod práv a povinností (tj. přechod jmění na hlavního akcionáře) ze společnosti C. W., a. s., na společnost E. K. G., a. s., (nyní C. W., a. s.), nastala před zahájením řízení ve věci samé. Kromě toho zde nejde o situaci, na kterou citované ustanovení dopadá, tj. o záměnu subjektu způsobilého být účastníkem řízení za subjekt jiný, nýbrž – jak popsáno výše – o vadné označení účastníka, k jehož nápravě zvolil žalobce návrhem podle §107a o.s.ř. nesprávný procesní postup.
Vzhledem k tomu, že charakter přezkumné činnosti dovolacího soudu nepřipouští, aby správnost rozhodnutí odvolacího soudu byla hodnocena s přihlédnutím k novým skutečnostem nebo důkazům, které nebyly provedeny v řízení před soudem prvního stupně nebo před soudem odvolacím, nemohl dovolací soud ve smyslu ustanovení §241a odst. 4 o.s.ř. posuzovat důkazy, jež dovolatel předkládá v dovolacím řízení.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce v tomto rozsahu podle ustanovení §243b odst. 2 věty první před středníkem o.s.ř. zamítl.
V rozhodnutí, jímž se řízení končí, bude rozhodnuto o nákladech řízení, včetně nákladů řízení dovolacího ( §243d odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. září 2008
JUDr. Petr Vojtek, v. r.
předseda senátu