ECLI:CZ:NS:2008:25.CDO.2312.2008.1
sp. zn. 25 Cdo 2312/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně B. P., zastoupené advokátkou, proti žalovaným 1) E. S., 2) E. T., 3) L. J., a 4) M. V., zastoupené advokátkou, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 9 C 200/2006-21, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě-pobočky v Olomouci ze dne 29. listopadu 2006, č. j. 12 Co 1079/2006-66, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně podala prostřednictvím advokátky žalobu odůvodněnou tím, že ji žalovaní svým chováním deptali a působili psychické problémy, v jejichž důsledku dne 21. 10. 2000 upadla a od té doby nechodí. Uvedla, že škodu na zdraví ponechává „na určení soudu“ a za žalované označila sousedy, kteří bydleli či podnikali ve stejném domě jako ona.
Okresní soud v Šumperku usnesením ze dne 24. 8. 2006, č. j. 9 C 200/2006-6, vyzval žalobkyni, aby žalobu doplnila tak, že uvede skutková tvrzení, jakými konkrétními protiprávními úkony jí každý ze žalovaných způsobil škodu, jakou konkrétní povinnost každý z nich porušil ve vztahu k ní, jaká je příčinná souvislost mezi každým skutkem a jí vzniklou škodou a jaká konkrétní škoda jí vznikla, a jedná-li se o škodu na zdraví, nechť ji konkretizuje a uvede, v čem konkrétně spočívá, předloží ke svým tvrzením důkazní prostředky (zejména listiny), škodu vyčíslí a uvede, jakým způsobem dospěla k tomuto vyčíslení, a doplní žalobní petit tak, aby byl konkrétní, určitý, srozumitelný, tedy uvede konkrétní výši částky, které se domáhá na každém ze žalovaných, eventuelně na všech společně, s tím, že nevyhoví-li této výzvě, soud žalobu odmítne.
Žalobkyně v podání ze dne 2. 10. 2006 uvedla, že všichni žalovaní jsou obyvateli domu, kde bydlí i ona, před jednáním žalovaných, které konkrétně vylíčí ve své účastnické výpovědi, byla zcela zdravá a chodící. Dlouhodobý psychický teror a šikanózní jednání ze strany žalovaných postupně způsobily na jejím zdraví nezvratné změny, které popsala, a označila osoby, které se mohou vyjádřit k okolnostem jejího případu, včetně ošetřujícího lékaře. Uvedla, že stanovení případného podílu žalovaných na způsobené škodě bude předmětem dalšího dokazování, a nelze jej proto nyní určit, rovněž vyčíslení škody na zdraví bude předmětem znaleckého dokazování.
Okresní soud v Šumperku usnesením ze dne 9. 10. 2006, č. j. 9 C 200/2006-21, odmítl žalobu a rozhodl o nákladech řízení. Žaloba totiž i po doplnění trpí vadami, pro které nelze v řízení pokračovat, zejména zcela postrádá určitý žalobní petit, žalobkyně ani přibližně nevyčíslila rozsah škody, který jí měl být způsoben, a neurčitost žalobního návrhu ani dodatečně neodstranila. V žalobě zcela schází výše částky, kterou se po žalovaných domáhá, a pokud uvedla, že tuto výši „určí na základě znaleckého posudku soud“, je takový návrh zcela nedostatečný, brání projednání a rozhodnutí ve věci. Žaloba tak nemá náležitosti dle §42 a §79 o. s. ř., a proto byla dle §43 odst. 2 o. s. ř. odmítnuta.
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 29. 11. 2006, č. j. 12 Co 1079/2006-66, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dovodil, že podaná žaloba postrádá náležitosti stanovené v ustanovení §79 odst. 1 o. s. ř., a soud prvního stupně postupoval proto správně, když žalobkyni vyzval k opravě a doplnění podání, neboť kromě vylíčení skutkových okolností musí žaloba obsahovat také určitý a srozumitelný žalobní petit. Žalobkyně pouze hypoteticky tvrdí, že došlo ke škodné události, avšak bez odpovídajícího tvrzení ohledně existence konkrétní újmy. Taková tvrzení nenaplňují předpoklad, aby byl žalobní požadavek podřazen pod konkrétní právní normu a podaná žaloba neumožňuje ani definovat skutek pro svoji obecnost a zmatečnost. Bez ohledu na vady žalobního petitu, který schází, ze skutkových tvrzení nelze dovodit, jaká škoda vůbec žalobkyni vznikla, z čeho sestává, a to i ve vztahu k jednotlivým žalovaným. Žaloba pro svoji obecnost, neurčitost a absenci žalobního žádání nedává možnost svého projednání.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání z důvodu podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. (nesprávné právní posouzení věci). Namítá, že nejen z žaloby, ale i z rozsáhlého spisového materiálu jednoznačně vyplývá, že se jedná o náhradu škody na zdraví. Poukazuje na to, že 15. 11. 2006 bylo soudu prvního stupně doručeno bodové ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění žalobkyně vypracované dne 1. 11. 2006 ošetřujícím lékařem a další lékařské zprávy jsou založeny ve spise. Trvá na tom, že skutková tvrzení uvedená v žalobě a v celém spise jsou dostatečná, splňují náležitosti ust. §42 odst. 4 o. s. ř. a nemohou vést k odmítnutí žaloby z důvodu nedostatečného vylíčení skutkových tvrzení, jak rozhodly soudy obou stupňů. Navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
K dovolání se vyjádřila čtvrtá žalovaná. Uvedla, že dovolání žalobkyně není důvodné, usnesení odvolacího soudu vychází ze správných zjištění a odpovídají jim také vyvozené právní závěry. Navrhla odmítnutí dovolání pro zjevnou bezdůvodnost.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas a že je přípustné podle §239 odst. 3 o. s. ř., přezkoumal usnesení odvolacího soudu a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.
Kromě obecných náležitostí podání uvedených v ustanovení §42 odst. 4 o. s. ř. musí žaloba obsahovat vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se žalobce dovolává, a musí být z ní patrno, čeho se domáhá (tzv. žalobní petit). Neobsahuje-li žaloba všechny požadované náležitosti, předseda senátu usnesením vyzve žalobce, aby žalobu opravil nebo doplnil, určí mu k tomu lhůtu a poučí ho, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (§43 odst. 1 o.s.ř.). Není-li přes výzvu předsedy senátu žaloba řádně opravena nebo doplněna a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením žalobu odmítne, jestliže byl žalobce o tomto následku poučen (§43 odst. 2 o.s.ř.).
Žalobce musí vylíčit skutek (skutkový děj), na jehož základě uplatňuje svůj nárok v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci, tj. tak, že skutkový děj je nezaměnitelně vymezen. Neuvede-li v žalobě všechna potřebná tvrzení, významná podle hmotného práva, nejde o vadu žaloby, která by bránila pokračování v řízení (§43 odst. 2 o. s. ř.), jestliže v ní vylíčil alespoň takové rozhodující skutečnosti, kterými byl vymezen předmět řízení po skutkové stránce; povinnost tvrzení může být splněna i dodatečně. Nedostatek náležitostí žaloby brání jejímu věcnému projednání a pokračování v řízení, neobsahuje-li vylíčení rozhodujících skutečností nebo vylíčení těchto skutečností je natolik neúplné, neurčité nebo nesrozumitelné, že nelze bez dalšího stanovit, jaký skutek má být předmětem řízení, nebo mezi tvrzenými skutečnostmi a žalobním petitem je logický rozpor (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2002 sp. zn. 21 Cdo 370/2002, publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 209/2002, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003 sp. zn. 25 Cdo 973/2002, publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 135/2003).
Žalobní petit musí být přesný, určitý a srozumitelný, což předpokládá, že žalobce v dostatečné míře uvede, čeho se žalobou domáhá, tedy přesně a jednoznačně označí povinnost, která má být každému žalovanému uložena rozhodnutím soudu. Požaduje-li žalobce peněžité plnění, musí být jasně a přesně udána peněžitá částka, kterou požaduje. Bodové ohodnocení bolestného a ztížení společenského uplatnění z 1. 11. 2006, které bylo soudu prvního stupně doručeno až po jeho rozhodnutí, a to bez jakéhokoli dalšího vysvětlení a bez úpravy žalobního petitu, nenahrazuje samo o sobě údaj, čeho se žalobkyně po žalovaných domáhá.
S odvolacím soudem je třeba souhlasit v tom, že podání žalobkyně ani po jeho doplnění nesplňovalo náležitosti žaloby na plnění. Žalobkyně ani přes řádně doručenou výzvu, jejíž obsah je srozumitelný i pro osobu, která nemá právnické vzdělání, nedoplnila žalobu v požadovaných směrech, a ačkoliv byla právně zastoupena, ani v podaném odvolání proti usnesení soudu prvního stupně neodstranila nedostatky žaloby a nedoplnila žalobní petit. Žaloba na plnění [§80 písm. b) o. s. ř.] není přesná a určitá, jestliže žalobkyně činí výši plnění závislou na „úvaze soudu“. Jde o vadu žaloby, která brání pokračování v řízení a kterou lze odstranit postupem podle ust. §43 o. s. ř. (srov. např. usnesení NS ČR ze dne 15. 3. 2007, sp. zn. 21 Cdo 1467/2006).
Protože usnesení odvolacího soudu je správné, Nejvyšší soud dovolání žalobkyně podle §243b odst. 2, části věty před středníkem, a odst. 6 in fine o. s. ř. usnesením zamítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu nákladů právo a žalovaným v dovolacím řízení náklady nevznikly, neboť za náklady potřebné k účelnému uplatňování práva (§142 odst. 1 o. s. ř.) nelze považovat náklady spojené s vyjádřením čtvrté žalované k dovolání, jež svým obsahem k výsledku dovolacího řízení nevedlo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. prosince 2008
JUDr. Marta Škárová , v. r.
předsedkyně senátu