ECLI:CZ:NS:2008:25.CDO.2535.2008.1
sp. zn. 25 Cdo 2535/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobců a) E., a.s., b) V. N. a c) A. N., proti žalovaným 1) J. K., zastoupenému advokátem a 2) o. Š. M., zastoupené advokátem, o 58.333,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 30 C 116/2006, o dovolání D. S., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 9. 2007, č. j. 26 Co 419/2007-82, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové odmítl odvolání D. S. proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 21. 3. 2007, č.j. 30 C 116/2006-65, (s odůvodněním, že odvolání podala neoprávněná osoba) a vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před krajským soudem.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadla D. S. (nezastoupená advokátem) dovoláním, jímž se domáhala, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř.
Podle ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř. není dovolání proti usnesení o odmítnutí odvolání přípustné proto, že takové usnesení v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř., neboť usnesení o odmítnutí odvolání není rozhodnutím ve věci samé. Z uvedeného vyplývá, že dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud odmítl odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně jako podané neoprávněnou osobou, není přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2002, sp. zn. 26 Cdo 1712/2002, uveřejněné v Soudní judikatuře č. 10, ročník 2002 pod č. 196).
Nejvyšší soud proto dovolání podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o.s.ř. odmítl. Odmítnutí nepřípustného dovolání nebrání se zřetelem k §241b odst. 2 o.s.ř. ani nedostatek povinného zastoupení dovolatelky, která nedoložila ani netvrdila, že má právnické vzdělání.
Výrok o nákladech dovolacího řízení odpovídá tomu, že žádnému z účastníků, kromě dovolatelky, jejíž dovolání bylo odmítnuto, účelně vynaložené náklady v tomto stádiu řízení nevznikly (§243b odst. 5 věta první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř.). Náklady spojené s podáním vyjádření žalovaného 2) k dovolání dovolací soud za účelně vynaložené nepovažuje, neboť dovolání je ze zákona nepřípustné, a ve vyjádření užitá argumentace je tudíž nepřiléhavá.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. srpna 2008
JUDr. Robert Waltr, v. r.
předseda senátu