ECLI:CZ:NS:2008:25.CDO.2903.2008.1
sp. zn. 25 Cdo 2903/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka ve věci žalobkyně Č. p., a.s., proti žalované Z. J., o 2.806,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 29 C 179/2006, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 4. 2008, č.j. 58 Co 191/2008-51, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 21. 4. 2008, č.j. 58 Co 191/2008-51, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 11. 12. 2007, č.j. 29 C 179/2006-42, ve spojení s usnesením ze dne 28. 2. 2008, č.j. 29 C 179/2006-47, kterým bylo jako opožděné odmítnuto odvolání žalované proti usnesení téhož soudu ze dne 10. 10. 2007, č.j. 29 C 179/2006-39; současně odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti citovanému usnesení odvolacího soudu podala žalovaná (nezastoupena advokátem) dovolání, v němž zpochybňuje způsob doručení usnesení č.j. 29 C 179/2006-39.
Dovolání není přípustné.
Podle §236 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu je upravena v ustanoveních §237 až §239 o.s.ř.
Ustanovení §237 o.s.ř. přípustnost dovolání nezakládá, neboť napadeným usnesením nebylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2006, sp. zn. 29 Odo 592/2005; k pojmu „věc sama“ srov. rozhodnutí publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1998, pod č. 61).
Přípustnost dovolání nevyplývá ani z ustanovení §238, §238a a §239 odst. 1 a 2 o.s.ř., neboť napadené rozhodnutí nelze subsumovat pod žádný ze zde taxativně uvedených případů. Dovolání není přípustné ani podle §239 odst. 3 o.s.ř., neboť podle tohoto ustanovení lze podat dovolání jen tehdy, bylo-li potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí žaloby (případně jiného návrhu na zahájení řízení) podle §43 o.s.ř., nikoli odmítl-li soud prvního stupně odvolání postupem podle §208 odst. 1 o.s.ř. pro jeho opožděnost, jak je tomu v posuzované věci (srov. rozhodnutí publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2003, pod č. 41).
Z uvedeného vyplývá, že žádné z ustanovení občanského soudního řádu dovolání proti napadenému usnesení nepřipouští (o čemž ostatně účastníci byli odvolacím soudem poučeni). Z tohoto důvodu Nejvyšší soud podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. dovolání odmítl, aniž se jím mohl věcně zabývat.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyni, které by s ohledem na výsledek dovolacího řízení svědčilo vůči žalované právo na jejich náhradu, žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. září 2008
JUDr. Robert Waltr, v. r.
předseda senátu