ECLI:CZ:NS:2008:26.CDO.2819.2007.1
sp. zn. 26 Cdo 2819/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Marie Vokřinkové ve věci žalobce B. d. B., zastoupeného advokátkou, proti žalované L. S., zastoupené advokátkou, o zaplacení 182.484,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 8 C 298/2004, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. listopadu 2006, č. j. 39 Co 144/2006-69, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 9.882,- Kč k rukám advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Žalobce se domáhal, aby mu žalovaná zaplatila z titulu dlužného nájemného z bytu za dobu vymezenou v žalobě částku 182.484,- Kč s příslušenstvím v podobě poplatku z prodlení specifikovaného v žalobě.
Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem ze dne 19. října 2005, č. j. 8 C 298/2004-46, žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení účastníků.
K odvolání žalobce Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 22. listopadu 2006, č. j. 39 Co 144/2006-69, citovaný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve výroku o věci samé ve znění, že se zamítá žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci 182.484,- Kč s příslušenstvím; současně ho potvrdil i v nákladovém výroku a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost opřel o ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.”). Uplatněné dovolací námitky podřadil pod dovolací důvody podle §241a odst. 2 písm. a/ a b/ o.s.ř. Navrhl, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil k dalšímu řízení soudu prvního stupně.
Žalovaná ve vyjádření k dovolání vyvracela správnost dovolacích námitek žalobce a navrhla, aby dovolací soud dovolání odmítl.
Dovolání bylo podáno opožděně.
Podle ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř. může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení. Podle ustanovení §240 odst. 2 o.s.ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu. Podle §57 odst. 2 o.s.ř. lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle odstavce 3 téhož ustanovení lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.
Jak se podává z obsahu spisu (srov. doručenku pro soudní doručovatele na č. l. 75), napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo doručeno zástupkyni dovolatele s procesní plnou mocí – advokátce JUDr. E. K. – v pondělí 8. ledna 2007. Z uvedeného vyplývá, že posledním dnem dvouměsíční lhůty k podání dovolání byl čtvrtek 8. března 2007. Bylo-li dovolání učiněno telefaxem (viz č. l. 76) až následující den, tj. v pátek 9. března 2007, navíc až v 11.40 hod., a následně doplněno písemným podáním předaným k poštovní přepravě dne 10. března 2007 a doručeným soudu prvního stupně dne 12. března 2007, stalo se tak zjevně po marném uplynutí zákonné dvouměsíční lhůty.
Vycházeje z uvedených závěrů, Nejvyšší soud dovolání podle §243b odst. 5 věty první a §218a o.s.ř. jako opožděně podané odmítl.
O nákladech dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a 2 a §146 odst. 3 o.s.ř. a zavázal dovolatele k náhradě nákladů, které žalované vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokátky. Tyto náklady sestávají z odměny advokátky v částce 9.582,- Kč (§2 odst. 1, §3 odst. 1 bod 4 ve spojení s §10 odst. 3, §14 odst. 1 ve spojení s §15, §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§2 odst. 1 ve spojení s §13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Brně dne 19. února 2008
JUDr. Miroslav F e r á k , v. r.
předseda senátu