ECLI:CZ:NS:2008:26.CDO.529.2008.1
sp. zn. 26 Cdo 529/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc. a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Marie Vokřinkové ve věci žalobkyně R. Č., s. r. o., zastoupené advokátem, proti žalovanému M. N., zastoupenému advokátkou, o vyklizení nemovitostí, vedené u Okresního soudu ve Frýdku - Místku pod sp.zn. 15 C 323/2006, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. listopadu 2007, č.j. 42 Co 513/2007-53, takto:
Dovolání se zamítá.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě (soud odvolací) usnesením ze dne 1. 11. 2007, č.j. 42 Co 513/2007-53, potvrdil usnesení ze dne 3. 8. 2007, č.j. 15 C 323/2006-45, kterým Okresní soud ve Frýdku - Místku (soud prvního stupně) s odkazem na ustanovení
§107a o.s.ř. připustil, aby na místo dosavadní žalobkyně R. Č., s.r.o. vstoupila do řízení společnost N. s.r.o., se sídlem O. – M. O., Stodolní 977/26.
Soud prvního stupně na základě zjištění, že v průběhu řízení v dané věci (dne
4. 5. 2007) uzavřela žalobkyně se společností N. s.r.o., se sídlem O. – M. O., Stodolní 977/26, smlouvu o prodeji části podniku, na jejímž základě převedla vlastnické právo k nemovitostem zapsaným na LV č. 271, k.ú. Č. na označenou společnost, dospěl k závěru, že nastala skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde (§107a o.s.ř.). Žalobkyně navrhla vstup společnosti N. s.r.o. do řízení, a tato společnost se vstupem do řízení vyslovila souhlas.
Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně a dodal, že pokud žalovaný ve svém odvolání nezpochybňoval, že byly splněny předpoklady pro rozhodnutí podle §107a o.s.ř. a uvedl v něm jiné námitky, jsou tyto námitky právně zcela bezvýznamné.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost odůvodnil podle §239 odst. 1 písm. b) o.s.ř. a uplatnil v něm dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.). Odvolacímu soudu vytýká, že rozhodl v rozporu s ustanovením §3 odst. 1 obč.zák. a namítá, že žalobkyně účelově mění osobu žalobce, a zneužívá svého postavení vlastnice nemovitostí, o jejichž vyklizení se v dané věci jedná. Navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§240 odst. 1 o.s.ř.), za splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení dovolatele (§241 odst. 1 a 4 o.s.ř.) a je podle §239 odst. 2 písm. b) o.s.ř. přípustné, neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§107a o.s.ř.).
Podle §242 odst. 1 a 3 o. s. ř. dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden; přitom je vázán uplatněným dovolacím důvodem, včetně toho, jak jej dovolatel obsahově vymezil. Je-li dovolání přípustné, je dovolací soud povinen přihlédnout k vadám řízení uvedeným v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o.s.ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.); tyto vady nebyly v dovolání namítány a z obsahu spisu se nepodávají. Nejvyšší soud proto přezkoumal správnost rozhodnutí odvolacího soudu z pohledu uplatněného dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř.
Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Podle ustanovení §107a o.s.ř. má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v §107 (odstavec 1). Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány (odstavec 2).
Odvolací soud v posuzovaném případě správně vycházel z ustanovení §107a o.s.ř., které upravuje procesní nástupnictví, k němuž dochází v důsledku hmotněprávní singulární sukcese práva (povinnosti), která nastává po zahájení řízení (aniž by účastník řízení ztratil způsobilost být účastníkem řízení). Toto ustanovení pak odvolací soud správně aplikoval na návrh žalobkyně na vstup nabyvatele práva do řízení na místo dosavadního účastníka.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 24. 6. 2003, sp.zn. 21 Cdo 306/2003, uveřejněném pod číslem 31 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2004 formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého předmětem řízení o návrhu podle ustanovení §107a o.s.ř. není posouzení, zda tvrzené právo (povinnost), které mělo být převedeno, nebo které mělo přejít na jiného, dosavadnímu účastníku svědčí či nikoli, popř. zda podle označené právní skutečnosti bylo převedeno (přešlo) na jiného, když takové posouzení se týká již posouzení věci samé. K tomuto závěru se přihlásil rovněž v usnesení ze dne 4. 9. 2003, sp.zn. 29 Odo 708/2002, uveřejněném pod číslem 37/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2004.
Právní skutečností, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení (§107a o.s.ř.), je i smlouva o prodeji části podniku ve smyslu ustanovení §487 obch.zák.
Odvolacímu soudu tak nelze důvodně vytýkat, že se při řešení otázky procesního nástupnictví nezabýval tím, zda je rozhodnutí odvolacího soudu v rozporu s ustanovením §3 odst. 1 obč.zák., přičemž opodstatněnou neshledává Nejvyšší soud ani výhradu dovolatelky, že žalobkyně jen účelově mění osobu žalobce, a že zneužívá svého právního postavení. Tyto žalovaným tvrzené skutečnosti, i kdyby byly prokázány, nemají na užití a aplikaci §107a o.s.ř. žádný vliv.
Protože se dovolateli správnost rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení §243b odst. 2 části věty před středníkem o.s.ř. zamítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení soud nerozhodoval, neboť tyto náklady tvoří součást celkových nákladů řízení, o nichž bude rozhodnuto v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§151 odst. 1, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. června 2008
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r.
předsedkyně senátu