ECLI:CZ:NS:2008:26.CDO.5309.2007.1
sp. zn. 26 Cdo 5309/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Marie Vokřinkové ve věci žalobců a) V. P., a b) A. P., obou zastoupených advokátem, proti žalovanému O. M., o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 9 C 63/2006, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. března 2007, č. j. 18 Co 82/2007-35, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 13. 3. 2007, č.j. 18 Co 82/2007-35, potvrdil usnesení ze dne 19. 1. 2007, č.j. 9 C 63/2006-31, kterým Obvodní soud pro Prahu 9 (soud prvního stupně) odmítl pro opožděnost odvolání žalovaného proti rozsudku téhož soudu ze dne 15. 11. 2006, č.j. 9 C 63/2006-26 (jímž tento soud přivolil k výpovědi z nájmu tam označeného bytu), a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
V podání došlém soudu prvního stupně dne 3. 4. 2007 (jež je dle obsahu /§41 odst. 2 o.s.ř./ dovoláním), vyjadřuje žalovaný (nezastoupen advokátem) nesouhlas s usnesením odvolacího soudu a vysvětluje důvody pozdního podání odvolání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) se nejprve zabýval posouzením přípustnosti tohoto mimořádného opravného prostředku, neboť toliko z podnětu přípustného dovolání lze přezkoumat správnost napadeného rozhodnutí z hlediska uplatněných dovolacích důvodů.
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu je upravena v ustanoveních §237, §238, §238a a v §239 o.s.ř.
Přípustnost dovolání podle §237 o.s.ř. není dána, neboť napadeným usnesením odvolacího soudu nebylo změněno (§237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.) či potvrzeno (§237 odst. 1 písm. b/ a c/ o.s.ř.) rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé.
Dovolání není přípustné ani podle §238, §238a a §239 odst. 1 a 2 o.s.ř., neboť nejde o žádný z případů vyjmenovaných v uvedených ustanoveních.
Přípustnost dovolání není možno dovodit ani z ustanovení §239 odst. 3 o.s.ř., neboť podle tohoto ustanovení je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž byla postupem podle §43 o.s.ř. (tedy z důvodu neodstranění vad podání) odmítnuta žaloba, popřípadě, jímž byl podle tohoto ustanovení odmítnut jiný návrh na zahájení řízení. Odmítl-li soud prvního stupně podle §208 odst. 1 o.s.ř. odvolání jako opožděné, není proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno, dovolání přípustné. Ke stejnému závěru dospěl Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 20. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 1124/2001, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2003, pod č. 41.
Z výše uvedeného vyplývá, že přípustnost dovolání nelze opřít o žádné v úvahu přicházející ustanovení, a proto Nejvyšší soud dovolání podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. pro nepřípustnost odmítl, aniž se jím mohl věcně zabývat; splněním podmínky povinného zastoupení advokátem se nezabýval (§241b odst. 2 o.s.ř.).
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 o.s.ř. a o skutečnost, že žalobcům nevznikly v dovolacím řízení žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měli proti dovolateli právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. září 2008
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r.
předsedkyně senátu