ECLI:CZ:NS:2008:28.CDO.2284.2008.1
sp. zn. 28 Cdo 2284/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., ve věci žalobce E. H., zastoupeného advokátem, za účasti 1) E. a. s. P., 2) O. B., 3) ČR – S. K., 4) M. J., zast. advokátem, 5) M., s. a d. u. o. s. P., 6) L. k., K. s. s. LBK, 7) ČR – L. ČR s. p. H. K., zast. advokátem, 8) ČR – Ú. pro z. s. ve v. m., Ú. p. H. K., 9) ČR – P. L. s. p., 10) ČR – A. o. p. a k. ČR, zast. advokátkou, 11) M. J. nad J., 12) ČR – Ř. s. a d. ČR, 13) LTM V., spol. s r. o., 14) M. N., zast. advokátem, 15) M. R. nad J., 16) ČR – S. r. s. p., 17) T. j. S., N., 18) Č. r. a. s., 19) ČR – S. s. h. r., 20) V. s. a. s., 21) ČSTV TJ S. H. B., 22) O. H. B., 23) L. a. s., 24) R. a. s., 25) TJ S. R. nad J. – H. D., 26) O. V. nad J., 27) J. SD J., zast. advokátem, 28) T. j. J., 29) G. K. s. r. o., 30) Č. s. ch., ZO J., 31) ČR – Z. v. s. B., 32) ZO. OS. K. A. a. s. S., 33) ZO OS p. p. a p. KB a. s., p. S., 34) O. J. v K., 35) S. ž. d. c., s. o., 36) O. V., 37) O. o. O.S.P.Z.V.-A.-Z. M. B., 38) T. spol. s r. o., V. v K., 39) Č., a. s., 40) M. H., 41) Š. A. a. s., 42) J. s. r. o., 43) H. K. s. r. o. H., 44) P. de „B.-l.“ s. r. , 45) S. a. H. a. s., 46) H. S. T. a. s., 47) ČR – M. f., 48) S. s. a ž. a. s., 49) P. a. s., 50) ČR – Ministerstvo vnitra, 51) M. CZ s. r. o., 52) T. A. a. s., 53) D. s. p., 54) T. H., 55) PHL – S., s. r. o., zast. advokátem, 56) A. CZ a. s., 57) W. CZ a. s., 58) A. s. r. o., 59) ČR – D. s., 60) G. B. spol. s r. o., 61) P. a. s., 62) C. a. s., 63) S. v. s. a. s., T. – T., 64) J.R.J. s. s r. o., 65) S. R. E., s. r. o., zast. advokátem, a 66) B. T. m., s. r. o., zast. advokátem, v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp.zn. 5 C 393/2004, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9.10.2007, čj. 30 Co 4/2007-335, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobou podle páté části občanského soudního řádu (o.s.ř.), se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí Pozemkového úřadu v S., jímž bylo podle §9 odst. 4 zákona č. 229/1992 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“), rozhodnuto, že není vlastníkem nemovitostí, blíže specifikovaných v příloze zpracované Katastrálním úřadem pro L. k. Současně se žalobce domáhal vyslovení závazného názoru, že je oprávněnou osobou podle zákona o půdě.
Okresní soud v Semilech rozsudkem ze dne 25.7.2006, čj. 5 C 393/2004-218, žalobu zamítl s odůvodněním, že žalobce není oprávněnou osobou ve smyslu §4 odst. 2 zákona o půdě, protože ani původní vlastník nemovitostí nesplňoval podmínky stanovené v §4 odst. 1 tohoto zákona, v prvé řadě proto, že nebyl československým státním občanem, a dále proto, že nemovitosti mu byly odňaty před rozhodným obdobím, tj. před 25.2.1948.
Krajský soud v Hradci Králové na základě odvolání žalobce přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a svým shora uvedeným rozsudkem jej potvrdil jako správný. Vyšel z nesporného zjištění, že původní vlastník nemovitostí J. N. H. nesplňoval podmínku státního občanství a nemohl tedy být oprávněnou osobou podle §4 odst. 1 zákona o půdě, odvolací soud uzavřel, že nelze dovodit ani znovelizovaného znění §4 odst. 2 zákona o půdě, že by podmínka státního občanství
u původního vlastníka nebyla nadále dána; v takovém případě by další osoby v tomto ustanovení vyjmenované měly více práv než původní vlastník. Rozhodnutí správního orgánu i soudu prvního stupně se proto opírají o správný právní názor, který je též v souladu s dřívějším rozhodnutím odvolacího soudu o nárocích žalobce. Vzhledem k tomuto závěru se odvolací soud již nezabýval okolnostmi konfiskace předmětného majetku.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž napadá právní závěr odvolacího soudu a dále zpochybňuje proces přechodu předmětného majetku na stát na základě konfiskace, zahájený v roce 1945. Namítá nesprávné právní posouzení věci ve smyslu §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. a dovozuje, že podle platného znění
§4 odst. 2 zákona o půdě, který již neodkazuje na oprávněnou osobu uvedenou v jeho
§4 odst. 1, se nadále nevyžaduje, aby původní vlastník splňoval podmínku československého státního občanství. Přípustnost dovolání spatřuje v tom, že rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam, protože řeší právní otázku v rozporu s hmotným právem. Navrhuje, aby rozsudek odvolacího soudu byl zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.
K dovolání se vyjádřil účastník L. ČR, který považuje dovolání za nepřípustné, když rozsudkem odvolacího soudu byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, a jeho rozhodnutí je v souladu s tím, jak podmínku státního občanství
u původního vlastníka posuzují soudy i správní orgány. Domnívá se, že účelem žaloby, postavené na gramatickém výkladu bez ohledu na výklad logický a systematický, je posunutí možnosti aplikace restitučních zákonů před období, jehož počátek je zákony stanoven dnem 25.2.1948. Navrhuje, aby dovolání, pokud nebude odmítnuto, bylo zamítnuto.
Dovolání splňuje formální náležitosti stanovené zákonem, dovolací soud však neshledal, že by rozsudek odvolacího soudu, jímž byl potvrzen první rozsudek soudu prvního stupně v této věci, byl po právní stránce zásadně významný, takže nedospěl k závěru, že lze přípustnost dovolání dovodit z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. Právní závěr odvolacího soudu, který jej vedl k potvrzení zamítavého rozsudku soudu prvního stupně, je v souladu s běžnou judikaturou obecných soudů i Ústavního soudu a má podklad v hmotném právu, tj. ustanoveních §4 odst. 1 a 2 zákona o půdě. Dovolání bylo proto jako nepřípustné odmítnuto podle §243b odst. 5 a §218 písm. c) o.s.ř.
Náhrada nákladů řízení nebyla přiznána účastníkovi L. ČR, jemuž náklady vznikly v důsledku vyjádření jeho právního zástupce k dovolání. Je tomu tak proto, že v řízení podle páté části o.s.ř. nelze aplikovat ustanovení §142 odst. 1 o.s.ř., protože účastníci v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu nemají postavení žalovaného.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. září 2008
JUDr. Josef Rakovský, v. r.
předseda senátu