ECLI:CZ:NS:2008:28.CDO.3907.2008.1
sp. zn. 28 Cdo 3907/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy Brožové a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a JUDr. Josefa Rakovského v právní věci žalobců a) B. M., a b) F. M., obou zastoupených advokátkou, proti žalovaným 1) S. s. M. k., příspěvkové organizaci, zastoupené advokátem, a 2) Ř. s. a d., příspěvkové organizaci, o vydání bezdůvodného obohacení v částkách 5.469,- Kč a 15.012,30 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 17 C 351/99, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 3. 2008, č. j. 8 Co 43/2008-121, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce a) je povinen zaplatit první žalované náklady řízení ve výši 2.856,- Kč, žalobce b) je povinen zaplatit první žalované náklady řízení ve výši 3.111,90 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta.
III. Žalobci ani druhá žalovaná nemají právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Karviné rozsudkem ze dne 25. 6. 2007, č. j. 17 C 351/99-96, ve znění opravného usnesení ze dne 13. 8. 2007, č. j. 17 C 351/99-102, zamítl žalobu, kterou se domáhal žalobce a) zaplacení 5.469,- Kč s příslušenstvím a žalobce b) zaplacení 15.012,30 Kč s příslušenstvím po první žalované i druhé žalované z titulu bezdůvodného obohacení, které vzniklo žalovaným užíváním pozemků žalobců, na nichž byla bez právního důvodu umístěna pozemní komunikace – silnice I. třídy. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalované nejsou ve sporu pasivně legitimovány.
K odvolání žalobců Krajský soud v Ostravě rozsudkem 14. 3. 2008, č. j. 8 Co 43/2008-121, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.
Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání, jehož přípustnost spatřují v ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Zejména namítali, že v průběhu řízení došlo k zániku původních žalovaných S. a ú. s. K. i Okresního úřadu K. a práva a povinnosti S. a ú. s. K. přešly na nově vzniklé subjekty, a to na S. s. M. k., zatímco právo hospodaření s předmětnými pozemky přešlo na Ř. s. a d. Dle dovolatelů vykonávají žalované majetkovou správu silnice za Českou republiku jako jejího vlastníka a také ji žalovali, když v průběhu řízení pouze upravovali označení tak, jak vyplývala ze změn organizačních složek státu, či subjektů, které k předmětným pozemkům vykonávaly právo hospodaření.
První žalovaná se ve svém vyjádření ztotožnila s rozsudkem jak soudu prvního stupně, tak soudu odvolacího. Uvedla, že je v dovolání nesprávně označena, je příspěvkovou organizací M. k. a nemá žádný vztah k České republice.
Druhá žalovaná se k dovolání nevyjádřila.
Dovolací soud zjistil, že dovolání je včasné, podané oprávněnou osobou prostřed¬nictvím advokáta a splňuje formální obsahové znaky předepsané §241a odst. 1 o. s. ř. Dovolání však není přípustné.
Podle ustanovení §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. není dovolání proti rozsudku odvolacího soudu přípustné ve věcech, v nichž bylo dovoláním dotčeným výrokem rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč, přičemž k příslušenství pohledávky se nepřihlíží. Podle konstantní judikatury Nevyššího soudu přípustnost dovolání ve smyslu ustanovení §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. proti rozhodnutí odvolacího soudu s více samostatnými nároky s odlišným skutkovým základem je třeba zkoumat ve vztahu k jednotlivým nárokům samostatně bez ohledu na to, zda tyto nároky byly uplatněny v jednom řízení a zda o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. června 1999, sp. zn. 2 Cdon 376/96, které bylo publikováno v časopise Soudní judikatura č. 1, ročník 2000, pod číslem 9, nebo ze dne 17. 7. 2008, sp. zn. 32 Cdo 108/2008). Přípustnost dovolání z hlediska §237 odst. 2 o. s. ř. proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o nárocích více samostatných účastníků, je třeba zkoumat ve vztahu k jednotlivým účastníkům a jejich nárokům samostatně bez ohledu na to, zda součet těchto nároků převyšuje částku 20.000,- Kč (srov. usnesení NS ze dne 28. 7. 2004, sp. zn. 32 Odo 641/2004).
V projednávané věci napadli žalobci výrok odvolacího soudu, kterým byla zamítnuta žaloba, aby byla první žalovaná uznána povinnou zaplatit žalobci a) částku 5.469,- Kč s příslušenstvím, žalobci b) částku 15.012,30 Kč s příslušenstvím a dále, aby druhá žalovaná byla uznána povinnou zaplatit žalobci a) částku 5.469,- Kč a žalobci b) částku 15.012,30 Kč. Ačkoliv součet všech těchto částek převyšuje hranici 20.000,- Kč, je zřejmé, že sestává ze čtyř různých nároků dvou samostatných účastníků. Protože se jedná o peněžitá plnění a uvedená jistina je u každého nároku nižší než 20.000,- Kč, není dovolání podle §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř. Každému z žalobců, jejichž dovolání bylo odmítnuto, uložil dovolací soud povinnost zaplatit první žalované účelně vynaložené náklady, které jí vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady u žalobce a) sestávají z odměny advokáta ve výši 2.250,- Kč (§10 odst. 3, §3 odst. 1 bod 3, §15, §18 odst. 1 věta první vyhlášky č. 484/2000 Sb.) a z jedné poloviny paušální částky náhrad hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 150,- Kč (§2 odst. 1, §13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a DPH ve výši 19 %, tj. 456,- Kč. U žalobce b) sestávají z odměny advokáta ve výši 2.465,- Kč (§10 odst. 3, §3 odst. 1 bod 4, §15, §18 odst. 1 věta první vyhlášky č. 484/2000 Sb.) a z jedné poloviny paušální částky náhrad hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 150,- Kč (§2 odst. 1, §13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a DPH ve výši 19 %, tj. 496,90 Kč. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti byly stanoveny podle §149 odst. 1 a §160 odst. 1 o. s. ř. Druhé žalované přes její úspěch ve věci prokazatelné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 17. prosince 2008
JUDr. Iva B r o ž o v á
předsedkyně senátu