ECLI:CZ:NS:2008:28.CDO.4218.2008.1
sp. zn. 28 Cdo 4218/2008
ROZSUDEK
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., o dovoláních dovolatelů: a) V. W., zastoupeného advokátem, a b) České republiky-Ministerstva financí, zastoupené advokátkou, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci z 13. 5. 2008, sp. zn. 69 Co 31/2008, vydanému v právní věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 12 C 196/95 (žalobce V. W., zastoupeného advokátem, proti žalovaným: 1. České republice-Ministerstvu financí, zastoupené advokátkou, a 2. Č.S.A.D. O., a. s., zastoupené advokátkou, o uzavření dohody o vydání nemovitosti), takto:
I. Dovolání dovolatelů se zamítají.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání.
Odůvodnění:
O žalobě žalobce, podané u soudu 30. 3. 1992, bylo posléze rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Olomouci z 19. 9. 2007, č. j. 12 C 196/95-238. Tímto rozsudkem soudu prvního stupně byla zamítnuta žaloba žalobce o uložení povinnosti žalované České republice-Ministerstvu financí uzavřít se žalobcem dohodu o vydání pozemku parc. č. 125/3 (o výměře 264 m2) v katastrálním území H., zapsaného na listu vlastnictví č. 69 pro toto katastrální území u Katastrálního úřadu pro O. k. (katastrální pracoviště O.). Dalším výrokem téhož rozsudku soudu prvního stupně bylo uloženo žalované akciové společnosti Č.S.A.D. O. uzavřít se žalobcem dohodu o vydání pozemku parc. č. 128/3 (o výměře 264 m2) v katastrálním území H. (obec O.), zapsaného na listu vlastnictví č. 69 pro toto katastrální území u Katastrálního úřadu pro O. k. (katastrální pracoviště O.). Žalované České republice-Ministerstvu financí nebyla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalované akciové společnosti Č.S.A.D. O. bylo uloženo zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení 20.664,35 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
O odvolání žalobce a žalované Č.S.A.D., a. s., O. proti rozsudku soudu prvního stupně 19. 9. 2007 bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci z 13. 5. 2008, sp. zn. 69 Co 31/2008. Tímto rozsudkem odvolacího soudu byl změněn rozsudek Okresního soudu v Olomouci z 19. 9. 2007, č. j. 12 C 196/95-238 (ve znění opravného usnesení z 12. 11. 2007, č. j. 12 C 196/95-264), a to tak, že žalované České republice-Ministerstvu financí bylo uloženo uzavřít se žalobcem dohodu o vydání pozemku parc. č. 128/3 (o výměře 264 m2) v katastrálním území H., zatím co byla zamítnuta žaloba žalobce proti žalované a. s. Č.S.A.D. O. o uložení povinnosti uzavřít se žalobcem dohodu o vydání téhož pozemku parc. č. 128/3 v katastrálním území H. Žalované České republice-Ministerstvu financí bylo uloženo zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení 24.234, 35 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalované a. s. Č.S.A.D. O. nebyla přiznána náhrada nákladů řízení před soudem prvního stupně. Žalované České republice-Ministerstvu financí bylo dále uloženo zaplatit žalobci na náhradu nákladů odvolacího řízení 10.541 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku odvolacího soudu. Žalované Č.S.A.D. O., a. s., nebyla náhrada nákladů řízení přiznána.
V odůvodnění rozsudku odvolacího soudu bylo uvedeno, že bylo přikročeno ke změně rozsudku soudu prvního stupně tak, že žalobě žalobce bylo vyhověno ve vztahu k žalované České republice-Ministerstvu financí, když na straně této žalované byla shledána pasívní věcná legitimace na rozdíl od žalované a. s. Č.S.A.D. O., takže žaloba proti této druhé žalované byla zamítnuta.
Odvolací soud uváděl, že z provedeného dokazování v této právní věci vyplývá, že povinnou osobou, která ke dni nabytí účinnosti zákona č. 87/1991 Sb. držela pozemek, o nějž jde v tomto řízení, byla Čs. s. a. d., státní podnik. Nárok na vydání tohoto pozemku byl uplatněn dříve, než bylo rozhodnuto o privatizaci tohoto podniku Č.S.A.D. Majetek přešel na F. n. m., a do privatizovaného majetku byl zahrnut (v rozporu s ustanovením §3 odst. 2 zákona č. 92/1991 Sb.) i pozemek, na který žalobce uplatnil nárok. Na F. n. m. přešla i povinnost zrušeného státního podniku vydat majetek odpovídající restitučnímu nároku. Převod pozemku z F. n. m. na akciovou společnost byl z hlediska ustanovení §9 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb. neplatný; akciová společnost Č.S.A.D. O. se tedy nestala vlastníkem pozemku a není tedy osobou povinnou k jeho vydání. Právním nástupcem zrušeného státního podniku se stal F. n. m. Tento fond k 1. 1. 2006 zanikl a jeho právním nástupcem se podle zákona č. 1778/2005 Sb. stala Česká republika-Ministerstvo financí (které je její organizační složkou). Dispozice s majetkem státu ve vztahu k nově založené akciové společnosti na základě zakladatelské smlouvy či zakladatelské listiny je podle ustanovení §163 obchodního zákoníku ve vztahu k ustanovení §11 odst. 2 zákona č. 92/1991 Sb. převodem majetku. Tato skutečnost vyplývá i ze znění ustanovení §20 odst. 1 zákonka č. 171/1991 Sb. Fond národního majetku měl podle citovaných ustanovení možnost uzavírat svým jménem smlouvy a činit i jiné právní úkony při nakládání se svým majetkem v rámci schváleného privatizačního projektu. Dispozice s majetkem, na nějž byl vznesen restituční nárok, byla však vyloučena ve smyslu ustanovení §3 odst. 2 zákona č. 92/1991 Sb. a §9 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb.
Z uvedených důvodů proto odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně (podle §220 odst. 1 písm. a/ a b/ občanského soudního řádu) a žalobě žalobce vyhověl proti žalované České republice-Ministerstvu financí, zatím co žalobu proti žalované a. s. Č.S.A.D. O. zamítl. Změněn byl ve smyslu ustanovení §224 odst. 1 a §142 odst. 1 občanského soudního řádu také výrok rozsudku soudu prvního stupně o nákladech řízení.
O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto odvolacím soudem s poukazem na ustanovení §224 odst. 1, §137 odst. 3, §142 odst. 1 a §150 občanského soudního řádu a na ustanovení vyhlášek č. 177/1996 a č. 484/2000 Sb.
Rozsudkem odvolacího soudu byl doručen advokátu, který žalobce v řízení zatupoval, dne 16. 6. 2008 a žalované České republice-Ministerstvu financí rovněž dne 16. 6. 2008.
Dovolání žalobce bylo dne 1. 7. 2008 podáno u Okresního soudu v Olomouci a dovolání žalované ČR-Ministerstva financí bylo dne 6. 8. 2008 předáno na poště k doručení Okresnímu soudu v Olomouci, tedy v obou případech ve lhůtě stanovené v §240 odst. 1 občanského soudního řádu.
Žalobce ve svém dovolání navrhoval, aby rozsudek odvolacího soudu z 13. 5. 2008 (sp. zn. 69 Co Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci) byl zrušen „ve vztahu k žalované a. s. Č.S.A.D. O. a aby věc byla vrácena k dalšímu řízení“. Žalobce co do přípustnosti svého dovolání poukazoval na ustanovení §237 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu a jako dovolací důvod uplatňoval, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá (ve výroku jeho dovoláním napadeném) na nesprávném právním posouzení věci. Žalobce uváděl, že své dovolání podává „z důvodu procesní opatrnosti“ (s poukazem na pravděpodobnost dovolání ze strany žalované České republiky-Ministerstva financí ČR), „když jinak i podle jeho názoru je s největší pravděpodobností správný právní názor odvolacího soudu o tom, kdo má v tomto řízení postavení povinné osoby podle zákona č. 87/1991 Sb. a proti komu má být jeho žalobě vyhověno“.
Žalovaná Česká republika-Ministerstvo financí ve svém dovolání navrhovala, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu z 13. 5l. 2008 (sp. zn. 69 Co 31/2008 Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci) a aby věc byla vrácena k dalšímu řízení. Dovolatelka co do přípustnosti dovolání poukazovala na ustanovení §237 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu a jako dovolací důvod uplatňovala, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Dovolatelka poukazovala na to, že v daném případě s. p. Č. a. d. O. zanikl ke dni 20. 1. 1998 a jeho právním nástupcem je akciová společnost Č.S.A.D. O. Pozemek parc. č. 128/3 v katastrálním území H. přešel na stát způsobem, který lze podřadit pod ustanovení §6 odst. 2 a §6 odst. 1 písm. k) zákona č. 87/1991 Sb. Podle názoru vyjádřeného v tomto dovolání je v tomto případě pasívně legitimována akciová společnost Č.S.A.D. O., a to nikoli jako nabyvatel pozemku, nýbrž jako právní nástupce zaniklého státního podniku. Podle názoru vyjádřeného v dovolání se F. n. m. v procesu privatizace nestával právním nástupcem zaniklých privatizovaných státních podniků. K 1. 5. 1992 bylo tu vydáno rozhodnutí o vydání majetku státního podniku Č.S.A.D. O.; k tomuto dni byla část takto vyňatého majetku státního podniku Č.S.A.D. O. převedena do vytvořené akciové společnosti Č.S.A.D. O. se všemi právy o závazky; je tedy správný názor o pasívní legitimaci této akciové společnosti v této právní věci. Česká republika tu není vlastníkem pozemku, o nějž jde v tomto řízení. Podle názoru vyjádřeném v dovolání České republiky-Ministerstva financí katastrální úřad tu nezapíše změnu do katastru nemovitostí, jelikož by tu nebyl v souladu údaj o osobě vlastníka v dohodě o vydání pozemku a údaj uvedený na listu vlastnictví u katastrálního úřadu.
Přípustnost dovolání dovolatelů je v tomto případě dána podle ustanovení §237 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu, podle něhož je přípustné dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé.
V obou podaných dovoláních byl uplatněn dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b) občanského soudního řádu, že totiž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Nesprávné právní posouzení věci může spočívat buď v tom, že soud posoudí věc podle nesprávného právního předpisu anebo si použitý právní předpis nesprávně vyloží (viz z rozhodnutí uveřejněného pod č. 3/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vydávané Nejvyšším soudem, text na str. 13 /45/).
Vdaném případě došlo v této právní věci (sp. zn. 12 C 196/95 Okresního soudu v Olomouci) již i k vydání rozsudku dovolacího soudu, a to rozsudku Nejvyššího soudu z 18. 7. 2054/2007. V tomto rozsudku dovolacího soudu byly zaujaty tyto právní závěry: „V daném případě nemělo vůbec k privatizaci majetku (uvedeného v žalobě žalobce V. W.) dojít, když tu šlo o majetek vyloučený z privatizace podle zákona č. 92/1991 Sb. Pozemek parc. č. 128/3 v katastrálním území H. byl v tomto případě uveden ve schváleném privatizačním projektu a přešel tedy po schválení projektu na F. n. m. podle zákona č. 178/2005 Sb. (ve smyslu ustanovení §11 odst. 1 a 3 tohoto zákona); F. n. m. je tu proto nástupcem státního podniku Č.S.A.D. O., který ve smyslu ustanovení zákona č. 92/1991 Sb. zanikl ke dni 1. 1. 2006 a veškerý majetek f. přešel dnem jeho zrušení na stát. Podle ustanovení §2 zákona č. 178/2000 Sb. přešla působnost zrušeného F. n. m. na Ministerstvo financí ČR, kterému tu náleží hospodařit s majetkem, jenž přešel na stát podle ustanovení §1 odst. 1 zákona č. 178/2005 Sb.“.
Dovolací soud v citovaném rozsudku z 18. 7. 2007 (28 Cdo 2054/2007 Nejvyššího soudu) vycházel z právních závěrů uveřejněných pod č. 34/1993, na str. 105/239) Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vydávané Nejvyšším soudem, a na tyto právní závěry poukazoval.
Z citovaných právních závěrů dovolacího soudu vycházel v daném případě odvolací soud ve svém rozsudku z 13. 5. 2008 (sp. zn. 69 Co 31/2008 Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci) a v souladu s nimi dospěl k výslednému právnímu závěru v této právní věci (sp. zn. 12 C 196/95 Okresního soudu v Olomouci): „Právní úkon dispozice s majetkem F. n. m., na nějž byl už vznesen restituční nárok, je vyloučen s ohledem na znění ustanovení §3 odst. 2 zákona č. 92/1991 Sb. (ve znění pozdějších právních předpisů), neboť opačný výklad by umožnil legalizaci obcházení zákazu uvedeného v ustanovení §9 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb. a v ustanovení §3 odst. 2 zákona č. 92/1991 Sb. Veden těmito důvody shledal odvolací soud pasívní legitimaci v této právní věci na straně žalované České republiky-Ministerstva financí ČR na rozdíl od žalované akciové společnosti Č.S.A.D. O.“.
Dovolací soud, který vychází rovněž z citovaných závěrů předchozího rozhodnutí dovolacího soudu, aniž by bylo třeba tyto právní závěry měnit na základě nových skutečností a okolností, neshledal proto již uváděný rozsudek odvolacího soudu z 13. 5. 2008 nesprávným, aby bylo na místě jej zrušit, jak to má u nesprávného rozhodnutí na zřeteli ustanovení §243b odst. 2 občanského soudního řádu.
Přikročil tedy dovolací soud svým rozsudkem k zamítnutí dovolání dovolatelů k zamítnutí dovolání dovolatelů podle ustanovení §243b odst. 2 a odst. 6 občanského soudního řádu.
Dovolatelé (žalobce V. W. a žalovaná Česká republika-Ministerstvo financí) nebyli v řízení o dovolání úspěšní a žalované akciové společnosti Č.S.A.D. O. v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 30. října 2008
JUDr. Josef R a k o v s k ý
předseda senátu