ECLI:CZ:NS:2008:28.CDO.631.2008.1
sp. zn. 28 Cdo 631/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobce P. f. ČR, zastoupeného advokátem, proti žalované P. H. A., a.s., zastoupené advokátem, o určení neplatnosti smlouvy a určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. 15 C 71/2006, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11.9.2007, č.j. 28 Co 547/2007-108, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 11.9.2007, č.j. 28 Co 547/2007-108, byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ze dne 4.4.2007, č. j. 15 C 71/2006-86, který v odstavci I. určil, že Česká republika je vlastnicí a P. f. ČR správcem pozemků blíže specifikovaných ve výroku rozsudku soudu prvního stupně. Současně v odstavci II. soud prvního stupně zastavil řízení o určení neplatnosti smlouvy ze dne 29.6.2005 o převodu pozemku č. 1705PRO5/54. Odvolací soud dospěl k závěru, že smlouvu o převodu pozemku je třeba považovat za neplatnou, neboť byl porušen zákon č. 95/1999 Sb. Rozsudek odvolacího soudu byl doručen právnímu zástupci žalobce i právnímu zástupci žalované dne 25.9.2007, právní moci nabyl dne 25.9.2007.
Proti uvedenému rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost dovozovala z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve spojení s §237 odst. 3 o. s. ř. s tím, že rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé zásadní právní význam. Tvrdila, že ve znění zákona platném ke dni uzavírání smluv nejsou zásada veřejné nabídky ani žádné jiné postupy při realizaci převodů stanoveny. Namítala, že v dané věci nedošlo k omezení práv dalších osob splňujících nároky podle ustanovení §11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,zákon o půdě“). Podle dovolatelky tedy nelze dovozovat, že by jednala v rozporu s dobrými mravy. Dovolatelka v dovolání zdůraznila, že žalobce se domáhá neplatnosti smluv, které sám sepsal a jejichž uzavření sám navrhl. Navrhla proto zrušení rozhodnutí odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.
Žalobce navrhl zamítnutí dovolání.
Rozsudek soudu prvního stupně byl vydán dne 4.4.2007, tedy za účinnosti o.s.ř. ve znění po novele provedené zákonem č. 30/2000 Sb. Odvolací soud proto důsledně postupoval rovněž podle ustanovení tohoto předpisu. Tomu odpovídá, že i Nejvyšší soud jako soud dovolací posuzoval přípustnost dovolání podle těchto předpisů.
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnou pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Podle §240 odst. 1 věty první o.s.ř. může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout (§240 odst. 2 věta první o.s.ř.).
V projednávané věci bylo dovolání podáno po uplynutí shora uvedené zákonné lhůty dvou měsíců od doručení rozsudku odvolacího soudu. Dovolací soud proto podle §243 odst. 5 o.s.ř., za použití ustanovení §218 odst. 1 písm. a) o.s.ř., musel opožděně podané dovolání odmítnout, aniž mohl přistoupit k meritornímu přezkoumání důvodů v dovolání uplatněných.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 o.s.ř. za použití §224 odst. 1 o.s.ř., §151 odst. 1 o.s.ř. a §142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná neměla v dovolacím řízení úspěch a žalobci v souvislosti s podaným dovoláním žádné náklady zřejmě nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. července 2008
JUDr. Josef Rakovský, v. r.
předseda senátu